Poslední pátou část - období od roku 1990 dodnes mi poslal Venca Konopiský. Díky mu za to, můžeme si tak udělat obrázek, co se za těch 35 let povedlo a změnilo.
Takže děkuji Vencovi a pojďme na to:

A máme tu poslední část historie mimoňského fotbalu. Tentokrát se týká roků 1985 - 1990. To je vše, co mi pan Kunetka nechal a tak se ptám :

Je prosím mezi příslušníky mimoňské Jiskry někdo, kdo monitoruje fotbal stejným způsobem ? Je-li tomu tak, prosím ať se ozve. Bylo by to na další kapitolu, když se slaví 90 let !!
A teď k té historii let 1985 - 1990.

Třetí část fotbalové historie se týká období od roku 1960 do roku 1985 tak, jak ji popsal pan Kunetka.

Po roce 1960 následuje období mimoňského fotbalu, které je jen spoře podchyceno v kronikách oddílu. Došlo totiž k častému střídání funkcionářů oddílu a doklady o činnosti oddílu nebyly archivovány a kroniky nebyly doplňovány. Ve výboru fotbalového oddílu postupně pracovali pánové L. Matula, V. Chládek, J. Stárek, Jungmann, A. Nepraš, Z. Rovný, K. Pocnar, F. Červenka, Novopacký, J. Sádlo, M. Válek a další. Mimoňský fotbal měl i přesto v této době dobrou výkonnost. Mužstvo dospělých bojovalo v A. třídě až do roku 1969.

V kádru mužstva byli tito hráči : Tuček, Kučera, Turček, Košťál, Sekanina, Vondrák, Dvořák, Fořt, Nieslanik a již dříve uvedení hráči mimoňských vojenských posádek. Nastal rok 1968 a s ním spojená okupace ruskými vojsky a tito hráči byli donuceni z Mimoně odejít a tím vlastně došlo k propadu mužstva do I. B. třídy. O znovuzískání příslušnosti v I.A. třídě se bojovalo po celých dlouhých deset let a mnohdy jen o příslovečný vlásek postup nevyšel.

Přináším Vám druhou část volného zpracování vzpomínek na historii Mimoňského fotbalu pana Kunetky, tentokrát za období po osvobození do roku 1960.

Po osvobození naší vlasti se vrací většina fotbalistů do Mimoně spolu s dalšími Čechy osídlit naše pohraničí. Vedle obnovy hospodářství se také chopili organizace vzkříšení českého fotbalového klubu v Mimoni. V brzké době se jim tato práce podařila tak, že již podzimní sezónu v roce 1945 zastihuje mužstvo Mimoně ve II. třídě podještědského okrsku Severočeské Pelikánovy župy pod zcela novým označením SK Mimoň.

Na letošní rok připadá již 90.té výročí nejpopulárnější míčové hry - fotbalu v Mimoni. . Na ofiko fotbalových stránkách oddílu se toho mnoho o historii této hry nedočteme. Sáhl jsem proto do archivu a vyštoural historii tak, jak mi ji před 15 lety napsala osoba k tomu nejpovolanější - legendární fotbalový boss pan Vladimír Kunetka.



Mimochodem : 13. dubna uplyne již 15 let co nás navždy opustil. Vzpomeňme si na něho.

Historii jsem rozdělil do čtyř částí, které monitorují mimoňský fotbal od jeho založení v roce 1935 až po rok 1990.
Od té doby uplynulo již 35 let a tak bych rád, kdyby se někdo ozval, jestli není náhodou popsáno další období ? Pokud ano, nebo víte na koho se obrátit, dejte mi prosím vědět. Díky.
Pojďme se podívat, jak to všechno začalo.

Návštěva mimoňského kina Excelsior se doporučuje v brožuře o Mimoni z. r. 1925. Majitelem tohoto kina Excelsior byl H. Pietsch. V kině se promítalo každou neděli od 17, 19 a 21 hodin ve starém jednopatrovém domě v tzv. Dolním mlýně (dnes areál OPMP). V noci z 25. na 26. ledna 1930 (ze soboty na neděli) však toto kino vyhořelo a protože jeho majitel neměl dostatek prostředků na jeho obnovu, zůstalo město bez tohoto kulturního vyžití. Protože město se již zvyklo na tento druh kultury, který nyní zde chyběl, rozhodlo městské zastupitelstvo o obnovení provozu kina a to tak, že postaví zcela nový objekt v moderní podobě. Jako stavební místo si vybralo pozemek a objekt bývalého pivovaru hraběte Hartiga, ve kterém se od r. 1911 již pivo nevařilo.

Po vzniku ČSR v r. 1918 zakládá v M. česká menšina 19. dubna 1921 také Spolek zahrádkářů. Členové výboru byli: Jan Špičák, Josef Bouma (předseda), Josef Sobota, František Vízner, Václav Bělohlávek, František Němec, Václav Chleborád, Václav Bartoš, Jan Hebký, Edvard Šticenhofer a Václav Brych. Pomocníkem jim byl i přítel Bašta. Scházeli se v hostinci U Hermanna (dnešní Český Lev) v čp. 200/1 ve Svébořické ul. Přihlásilo se celkem 32 členů, Spolek ještě neměl půdu. Hrabě Hartig první žádost o pozemek za stájemi jeho statku zamítl, později přeci jen dává své svolení. Po roce však požaduje, aby se zahrádky přemístili k lesu (do prostoru dnešní dostihové dráhy). Byla však již sepsaná smlouva, výbor Spolku neustoupil a spor vyhrál. Na místě dnešního vojenského tábora byla roku 1922 po vzájemné domluvě zřízeno 72 zahrádek. Vklad člena byl 50 Kč, roční příspěvek činil 10 Kč a 56 hodin společné práce na společné akci pro Spolek.

V druhé polovině 19. století se Evropou šíří hnutí, které se snaží svépomocí udržovat a upravovat hlavně ve městech zbytky přírody, pokud ještě zůstaly zachovány po překotném a bezohledném budování továren. Vesnice měla od pradávna u každého domku svoji zahrádku na zeleninu, kde se našlo místečko tak i pro květiny či okrasné keře.
V Mimoni dal návrh na zřízení Pěstitelského a okrašlovacího spolku 17. března 1884 kupec a hostinský Gustav Kolditz z ul. Na Pískách č.p. 119 (dnešní Lužická ul.). Stanovy Spolku byly potvrzeny již 24. května t.r. a členové v počtu 178 se s chutí pustili do díla. Výsledky jejich snažení byly nemalé: Park na vrchu Kalvárie z.r.1902, Park u vchodu do kaple Božího hrobu, Park u hřbitova a Park na Nábřežní ulici.

Po únoru 1948 se začal naplňovat jeden z programů, který měl skončit se soukromými zemědělci. Začínají se organizovat státní statky z velkých hospodářství a počíná se kolektivizace vesnice přesto, že ministr zemědělství Ďuriš prohlásil v Bohaticích při předávání dekretu o vlastnictví půdy drobným rolníkům, že kolchozy nebudou a kdo s takovou myšlenkou přišel, toho ať vyženou ze vsi bičem. Měl pravdu. Kolchozy nebyly, ale JZD ano. Družstevnictví si ve vyšším typu vyžadovalo i soustředění živočišné výroby. Vzniklý nedostatek masa, který se stále více prohluboval si vyžádal řešení. Až do 31.5.1953 byly veškeré potraviny a zvláště maso a masné výrobky na potravinové lístky.

Tak tu máme odpověď na ten Vimperk:

Vimperk je vlastně zkomolenina názvu Wiedenberk podle mimoňského stavitele Wiedena. Jeho otec přišel do Mimoně kolem roku 1854 z Velenic a koupil dům - dnešní č.p. 131/I, kde si zřídil hospodu a poté koupil pozemky v okolí, včetně přilehlého Hackenberku, kde postavil jeho syn známý tzv. Alpský dům.

Seděl jsem takhle s kamarádem Pavlem v restauračce na pivku a vedli jsme řeči. A jedna řeč se stočila na to, že bydlí na "Vimperku".
Nejsa rodilý mimoňák jsem musel požádat kamaráda Osvalda Honse, o co se jedná.
Takže já už to vím, a co Vy?

Dnes jsem majlem od někoho - nevím koho - dostal jednu starší fotku (30 let) s tím, jestli prý nevím, kde to je.
Tak asi Mimoňák to nebyl, jinak by se neptal... :))

Poslední část kroniky STS už toho mnoho nenabízí, neboť je zde dost textů od návštěvníků, ať už psané anglicky, tak rusky.
Kronikáři už to moc nešlo.
Tak se podívejte, jak se s tím popral.

A je tu pokračování kroniky STS, z některých stránek zmizely fotografie - asi se někomu moc hodily (nebo nehodily?), několik stránek je čistých, tudíž stránek je méně, než avizovaných 160.
Vzhledem k době se zde objevuje také pár ruských textů.
Podívejte se tedy na druhou část, možná najdete někoho známého...

Mezi již neexistujícími podniky v Mimoni má své přední místo i Strojní a traktorová stanice Mimoň. Ta vznikla na základě zářijového rozhodnutí UV KSČ. V březnu 1949 převzal stát od hospodářského družstva mimo jiné i jeho strojní vybavení a tím se položil základ pro vznik strojní a traktorové stanice v Mimoni. Už v dubnu 1949 se tato nově vzniklá strojní a traktorová stanice podílela na rozorávání mezí při vzniku JZD v sousedních Bohaticích.
A protože se mi dostala do rukou kronika tohoto podniku, ve kterém jsem také cca rok a půl pracoval při zajišťování oprav taktorů ŠT 180, tak jsem trochu poupravil fotky - některé nejsou moc kvalitní - a můžete se tedy podívat, jak šel čas v bývalé STS.
Celkem je to cca 160 stran, budou na pokračování...

Dlouho jsem sem nepřidal něco o historii města.
Dnes se tedy podíváme na pár zajímavých výročí, které s sebou nesou roky končící na 23.

1813 - 210 let
Zemřel hrabě Ludvík Jan Nepomuk Hartig, klarinetista a hudební skladatel pocházející z rodu Hartigů, pánů na Mimoni a Stráži pod Ralskem.

Dnes je tomu už 54 let, kdy do Československa vtrhly hordy armád Varšavské smlouvy. Co se dělo 21. srpna 1968 v Mimoni se dozvíte v následujícím článku.
Myslím, že je třeba si tuto událost připomenout.
A potom pár fotografií od mého kamaráda Radima, kdy mimoňáci v lednu 1990 protestovali proti přítomnosti Rusů.

21. srpna - Začátek okupace sovětskou armádou:
Násilný a neohlášený vstup vojsk Varšavské smlouvy na naše území všeobecně překvapil širokou veřejnost včetně politické špičky na všech úrovních (mimo několik zasvěcených). Na blízkém vojenském letišti v Hradčanech nepřetržitě od rána přistávala sovětská letadla, která se ihned rozmísťovala po celém zdejším VVP.

Tak jsem trochu poklízel v PC a vyskočila na mne tato fotka.
Je trochu starší, její umístění bych si tipnul.
Ale kdo je na ní, to už ne.
Poznáte někdo to místo a někoho, kdo je na fotce?

Nedávno vyšla v nakladatelství Baron tato krásná knížka. Na jejím vzniku se podíleli paní Lenka Špačková, Emílie Ráčková a pan Jiří Šťastný.
Je to moc povedená knížka a vřele Vám doporučuji si ji pořídit.

Tahle fotka je asi ještě starší.
Určitě to ale poznáte, je to jednoduchá hádanka :)
Odpověď na minulou : Hostinec U skalních sklepů - (Příkop 57/II) - dnes "zahrada" + nádoby na tříděný odpad...