Necelých 70 km od Mimoně, nedaleko lázní Bad Schandau leží vesnička Lichtenhain. Je z ní překrásný výhled na skály Saského Švýcarska.
Každoročně první víkend v září se tu koná moc prima akce - květinový festival.
Letos k němu bylo navíc moc prima počasí.
Samotný festival je velmi pěkně organizován - konečně byl to už 39. ročník.
Do vesnice je zakázán vjezd, parkoviště jsou na kraji obce za mírný poplatek 1 €.
Vstup je potom na osobu 2 €.

Zdá se, že práce na prvním kruháku - na tom U Jelena - se chýlí ke konci. Dokonce jsem někde zaslechl, že by se měl dnes předávat k provozu.
Naposledy jsem tam fotil krátce po dovolené v posledním týdnu srpna, ale jezdím tam každý den a proto jako motorista mám docela výhrady k tomu, jak je ten kruhák udělanej.

Dneska ráno opět. Už mě to fakt nebaví a jenom čekám, až někam přijedu - např. do ráno do práce a řeknou mi, proč se cestu od krmení prasat nepřevlíknu, abych tolik nesmrděl.
Tak jako v celé naší republice toho bylo o tom smradu z prasat u nás ve městě řečeno haldy moudrých slov. Já jsem se o tom naposledy zmínil - včetně vyjádření místostarosty Balouna tadyhle. Pod článkem jsme si svorně zanadávali a víc jak půl roku je pryč, leč smrad ne.
Co stím ?

Dva kruháky jsou blízko dokončení, ale čeká nás ještě jeden kousek. Ten by měl být v místě křižovatky u hasičárny a měl by být postaven v rámci projektu "Humaniace Pražské ulice".
Původně jsem myslel, že i tenhle se sfoukne najednou s těmi dvěma, leč není tomu tak.
O jeho prospěšnosti si osobně taky nedělám vůbec žádné iluze. Zvláště když jeden výjezd - a ještě k tomu dvojitej - budou používat hasiči, což asi není moc dobrý a určitě jsem to nikde neviděl.
Jak to ale bude vlastně s tou "humanizací" ulice, na to jsem se zeptal místostarosty Balouna.

Dnes je tomu 40 let, co v Mimoni zemřel hudebník a skladatel Josef Stanislav.
Narodil se 22. ledna 1897 v Hamburku. Maturoval na reálce v Praze na Smetance (1915). Od nejútlejšího dětství se věnoval hudbě. Ve 20. letech hojně koncertoval a skládal. Konal celovečerní koncerty jako virtuozní sólový pianista i doprovázeč předních pěvců. Jeho sonáta pro violu a klavír byla provedena na Večeru skladatelů školy Vít. Nováka a první koncert z jeho skladeb se konal 17. 10. 1930.

Kruháky jsou módním trendem - v mnoha případech jsou naprosto zbytečné - ale jsou zkrátka na pořadu dne. Např. v Litoměřicích na sjezdu od výstaviště do města je "kruhák" vyroben tak, že jsou do asfaltu zatlučeny zpomalovací prahy a je hotovo. Prostě mi to připadá, že kdo je nemá není "in". Tudíž zákonitě dorazily i do Mimoně.
A hned rovnou dva kusy. Jeden U Jelena a druhý u kina.
Další kousek přibyde zhruba za dva roky při realizaci akce "Humanizace Pražské ulice" u Dřevěnky. Ale o tom příště.
Nejsem přesvědčen o tom, že např. ten U Jelena bude přínosem a zlepší průjezd městem, spíš si myslím, že se křižovatka líp ucpe.
O čem jsem však přesvědčen je to, že na můj vkus ty práce probíhají řekl bych tak nějak zvolna.
Začalo se kopat tuším koncem března. To se vyfrézoval kousek asfaltu U Jelena a tím to na zhruba měsíc a půl hezky usnulo.
(Časové údaje jsou převzaty z informací na fotkách)

Konečně se v Mimoni vyskytl podnik podle mého gusta. O tom, že tu chybí např. pořádná kavárna - byla ta U Salvátora, leč je zrušena - se tu již psalo, kus kloudného posezení v pěkné restauraci při dobrém pivku, nebo při jídle tu taky aby slepej hledal. O Besedě darmo mluvit, dá se snad ještě Dřevěnka, kde lze slušně pojíst nějakou tu dobrou minutku, leč Březno nemusí jít každému pod fousy.
Ale to jsme úplně jinde. Jistý nadprůměr činí dle mého názoru Pizzerie, kterou vede Mára Válek na Mírovce.
Prima podnik na populární pizzu.

Pouhých 80 km nás dělí od třetího nejkrásnějšího výhledu na světě - což svého času prohlásil ( bez těch km ) - světoznámý přírodovědec a geograf německého původu Alexandr von Humboldt.
Na místě jest nutno konstatovat, že měl pravdu.
Na vrchol je možné se vyšplhat z několika směrů, my jsme volili asi ten nejvyužívanější - z parkoviště těsně pod obcí Bílka.
Odtud vede značená cesta po červené až nahoru.

Tip na výlet k našim sousedům. Kurort Oybin je z Mimoně cca 22 km z nichž polovinu je nutno přetrpět na rozbombardovaném povrchu na Jablonné. Za ním je pak situace mnohem lepší. V Lückendorfu si zkrátíme cestu, za restauračkou Alte Schmiede to vezmem doleva nahoru a pak přes kopec k Oybinu. Parkovat doporučuji bezplatně na sjezdu do městečka vlevo u sportovní haly. Procházka okolo Oybina je celodenní, místy jsou dost náročná stoupání, ale výhledy do kraje jsou perfektní. Doporučuji s sebou občerstvení, první možnost je až po cca 10 km na vrcholu Töpferu v boudě.

Prší prší jen se leje... Skoro před rokem to tu bylo docela velký a je to tu zdá se opět.
Prší už druhej den, Frýdlantský výběžek začínají evakuovat, doufám jenom, že to nepřijde zase tak veliký jako vloni zkraje srpna.
Stejně tak doufám, že se lidi co bydlí u vody nebudou rozčilovat, že je nikdo neupozornil na to, že prší a voda stoupá.

Dnes si připomeneme 100 let od úmrtí významného občana našeho města, kterým byl Dr. Karl Eppinger.
Kdo to byl a proč byl významným občanem ?
Narodil se v roce 6. ledna 1854 v Braunau. Vystudoval gymnázium v Broumově a posléze v Praze 16.10.1877 získal doktorát.
V roce 1881 začal provozovat právnickou činnost v Mimoni v domě 139/III na dnešním náměstí 1. máje.
V roce 1895 byl zvolen v Mimoni a Zwickau do Českého sněmu.

Ne, nebudu tu psát o dostizích. Vyšel však nový Zpravodaj - tentokrát dvojčíslo červenec-srpen - a v něm je článek o tom, že v rámci Dnů města Mimoně se letos poprvé bude předávat Cena města Mimoně. Rada města i Zastupitelstvo města rozhodli udělit ocenění nevídanému množstí 53 lidí.
Vskutku je to zajímavé počtení.

Kdeže ty loňské sněhy jsou, když se jezdilo do Východního Německa na nákupy. Jedním z nákupních cílů bylo i městečko Löbau, vzdálené necelých 40 km.
Je to už víc jak dvacet let, co jsme se tam "konečně" zase podívali. A je se na co dívat.
Městečko, které má cca 16,3 tis. obyvatel na nás dnes zapůsobilo takovým ospalým dojmem. Je krásně upravené, náměstí i pěší zóna jsou parádní, máme co závidět :) Prohlídka nezabere moc času, ale my se těšili asi na největší atrakci a tou je rozhledna krále Friedricha Augusta.

Červen je v novodobé historii našeho města velmi chmurným měsícem. Tehdy se vedení města vyznamenalo. Hned zkraje měsíce byl zbořen zámek a dnes je tomu již 25 let, kdy Mimoň přišla o svojí historickou radnici.
Co o ní víme ?
O nejistotě, kde vlastně stála první mimoňská radnice, nám dnes svědčí zápis v jedné pamětní kostelní knize: „Odedávna zde byly u radnice dvě hospody. V domě Petra Qssendorfa měl Jiří Zipke hospodu U bílé labutě a v domě Jiřího Engla držel Petr Würfel hospodu U černého medvěda. Potom byla vystavěna radnice nejspíš vedle Petra Würfela, předtím ale byla na místě, kde roku 1672 dal postavit dům pro svoji rodinu hejtman Matyáš Liebstein, a krátce předtím na jiném místě, kde bydlel Krištof Schubert".

26. června 1866 dopoledne se strhla v Kuřívodech jedna z prvních větších bitev v prusko-rakouské válce. Při tomto střetnutí na sebe narazilo pět praporů, pět
eskadron a dvě děla předvoje od Mimoně postupující Labské armády Prusů, které velel generál
Herwarth z Bittenfgeldu (předvoji velel generál Schoeller) proti dvěma rotám 38. pěšího pluku Haugwitze
a půl eskadry Mikuláškových husarů (předvoj Leiningenovy brigády od 1. Armádního sboru pod velením hraběte Clam-Gallasem), který po velmi tuhém odporu musel dobývané město opustit.

Kolem hory Klíč u Svoru jezdíme již pěknou řádku let a vždy, když jedeme okolo, tak si říkáme : tam jednou musíme vyšplhat.
Konečně se zadařilo. A musím přiznat, že to je moc hezký výlet a přestože se šplhá až do výše 759 metrů, není to zase tak náročné a výhled do kraje je překrásný.
Ze Svoru - je to cca 22 km zadem přes Brniště, neboť cesta na Jablonné je děsivá - se vydáme po červené značce.

V sobotu to bylo na Vostrově v Hradišti moc príma. Dostaveníčko si tu daly hnedle dvě špičkové české rockové kapely a to Alkehol a Harlej. Nutno říci, že tyhle dvě kapelky se sem nahoru málokdy dostanou, asi je pořadatelé nemají moc v lásce, což je veliká škoda. V sobotním dost chladném večeru se na Vostrově sešlo necelých 400 lidí a to opravdu nebylo moc.

Po neuvěřitelných - a teď fakt nevím kolika letech - se tento týden objevil na osvětlovacích kandelábrech ve městě zbrusunový místní rozhlas.
Rozhlas je to zdá se moderní, bezdrátový. Stejný, jaký úspěšně provozují v sousední Stráži pod Ralskem již několik let.

Obdržel jsem příspěvek, který se týká jednoho z hodně úspěšných reprezentantů Města Mimoně - Mimoňských Sršňů.

Dne 10.5.2011 jsem odeslal následují email na Městský úřad v Mimoni panu starostovi a místostarostovi a čekal jsem nějakou reakci (jakoukoli), ale ignoraci jsem nečekal. To co je v článku, je pro mě jako rodáka z Mimoně velmi smutné, že se město takto chová k lidem, kteří v tomto "hoperama" nabitém a hernami prošpikovaném městě, něco dělají pro mladé lidi. Očividně však, kdybychom zpívali nebo zametali zapomenuté chodníky, byli bychom váženější. Peníze od města jsou pro nás velmi důležité, protože město je náš jediný sponzor a my se snažíme mu odvděčit nejlépe, jak to jde. A nyní k uvedenému emailu, který jsem odeslal, ale bez
jakékoli odezvy.

V sobotu 14. 5. 2011 se uskutečnil, první florbalový turnaj v Mimoni. Jednalo se o počin mimoňského florbalového tým, který chce tento sport zviditelnit. I přesto, že to byla první pořádaná akce tohoto týmu, tak se velice vydařila.
Bylo pozváno 8 týmů, u kterých organizátoři dbali na jejich vyrovnanost. Týmy byly před turnajem rozlosovány do dvou skupin ve kterých odehrály základní část systémem každý s každým. Po základní části postoupily týmy do vyřazovacích bojů. Čtvrtfinálové dvojce byly seřazeny následovně dle výsledků ze skupiny: Starci na chmelu vs. FK Lazaret, Mimoňští Sršni vs. SPV
Mimoň, Bakov Satans vs. Draci Mimoně a Draci Liberce vs. FBK Kopidlno. Do bojů o medaile se probojovali Starci na chmelu, kteří se utkali s týmem Bakov Satans, Mimoňští Sršni, kteří změřili síly s Draky Liberce.