Z pana Krále se pomalu stává můj stálý dopisovatel. V dnešním článku se dívá na stavbu parkoviště na sídlišti pod Ralskem.

Jak si většina lidí v Mimoni všimla, na Sídlišti pod Ralskem se nyní dokončila realizace regenerace sídliště etapa A, a všichni lidé zde žijící musí poděkovat městu, že si jich konečně všimlo. Lidé by ale měli vědět, že tato etapa mohla být hotova již asi před dvěma lety, kdy město tuto dotaci již dostalo a mělo se stavět a bylo to v řádu miliónů levnější.

V dnešním desátém díle Kroniky města Mimoně, sepsané kamarádem Osvaldem Honsem, dokončíme obsáhlou kapitolu o počasí až do roku 2003 a budeme se věnovat času a penězům, které u nás platily.

1990 Tento rok lze označit jako milý a teplý. Srážkově byl sice o něco málo vyšší než minulého roku, přesto dlouhodobý průměr byl pouze 84 % za posledních 100 let. Největší srážky byly zaznamenány 23.4. = 17,2 mm. Sněhu bylo všeobecně málo, max. = 4.12. kdy napadlo 8 mm vody po přepočtu sněhu na vodu. Mrazy nebyly extrémní, max - 10 °C a to 8. ledna.

V první chvíli jsem si myslel, že se konečně "hnuly ledy" a místo, kde kdysi stával honosný hotel Modrá Hvězda prokoukne a bude uklizeno a něco smysluplného na něm vznikne.
Leč jsem si to jenom myslel.
Lehce pokáceno pár náletů - asi aby na jaro zesílily a mohly znohutnět. A třeba tam porostou i houby...

V deváté části naší kroniky, vytvořené Osvaldem Honsem, budeme pokračovat rozsáhlým přehledem počasí od roku 1937 až do roku 1989.

1937 Rok začal sněžením a mrazy, které dosahovaly -15°C. 12. ledna však začala obleva. 25. ledna začala perioda vichřic a sněžení a mírných mrazů. 4. únor přinesl opět oblevu, 9. února se ohlásila 1. bouřka s blesky a hromy. Po ní následovalo sněžení a citelné chladno. 15.II. bylo -7°C.

Přívětivé nádraží na trati Česká Lípa – Liberec přesvědčivě zvítězilo v jubilejním 10. ročníku „nádražáckého Oskara“, soutěže o titul Nejkrásnější nádraží ČR.
Obdrželo 2713 hlasů z celkového počtu 6276 hlasů. V pátek 11. 11. 2016 mu toto ocenění udělili v Hlavním sále Senátu ČR
pořadatelé soutěže společně s legendární Popelkou, paní Evou Hruškovou.

Máme tu další příspěvek pana Petra Krále, který si tentokrát všímá nápadů naší radnice na zvelebení Mimoně.

Milí občané,
tento článek je o našich hlavách pomazaných, bude o fantastických nápadech naší radnice, abyste věděli, co se tam líhne lidem v hlavách.
Některým nápadům nebudete chtít ani věřit.

V osmém pokračování kroniky kamaráda Osvalda Honse budeme pokračovat v přehledu počasí až do roku 1935.

1800/01 - zima mírná, mrazy uhodily teprve v lednu (6.ledna bylo naměřeno po přepočtu –26°C). 29.ledna se přihnal orkán jež způsobil mnoho škod, strhával střechy a způsobil polomy v lesích. Jaro bylo ranné. 25. a 27. května se přihnaly bouřky s krupobitím, které napáchaly velké škody na polích okolo Mimoně, Pertoltic, Novin, Grunova, Stráže, Brniště a Svébořic.

Mita skončila a na její místo se vecpala prodejna drogistická zvaná Teta - ta co byla na náměstí.
Drogerií je tu dost, ceny různé - na slevovou kartičku se mnohdy dostanete trošku blíž k ceně, kterou najdete v obrovské prodejně v Domě družby.

O zveřejnění dalšího příspěvku mne poprosil Zastupitel pan Král. Tentokrát je to o našem kinu.

Tak a máme nové kino za několik milónů a s dalšími ročními náklady v řádech miliónů (noví zaměstnanci, údržba apod.). Protože o kině nikdo na úřadě nechtěl moc mluvit, pojal jsem podezření a jako z detektivního románu jsem se vydal šetřit, protože se najednou v červnu objevily na kině náklady navíc v hodnotě přes 70 000 Kč.

V našem dalším díle kroniky Mimoně, kterou sepsal kamarád Osvald Hons se budeme věnovat dosti obsáhlé kapitole a tou je podnebí a počasí.

Podnebí
Mimoň se rozkládá v údolí, je chráněna od severu pásmem hor před studeným zimním prouděním a následkem toho má poměrně mírné podnebí. V důsledku toho jsou změny počasí častější, mají však ve svém průměru mírnější charakter a srážky zpravidla nemají dlouhého trvání. Průměrná roční teplota je dlouhodobě zaznamenána na hodnotě + 6,5 °R (Réamuruva) (~8,1 °C), při zimním průměru -0,8°R (-1°C) a letním + 13 oR 5 (16,2 °C). Jako maximum bylo však v zimě vícekrát v průběhu let do rozhraní 19. a 20. století naměřeno až -24 °R (30 °C) a v létě až + 28 °R ve stínu (35 °C).

Další "poznávací" výlet se tentokrát konal do Děčína. Zde byl opraven objekt bývalého pivovaru a přetvořen na obchodní centrum.
Součástí se také stal nový minipivovar a ten jsme navštívili.
Vydali jsme se na cestu v den státního svátku, mašinkou přímo do Děčína hl.n. - zpáteční jízda ve dvou za 236 kaček - nákupy se ale nekonaly, bo dle nového zákona byly skoro všechny obchody zavřené.
Ne tak ale pívovárek.

A je tu listopad a s ním přehled událostí, které se staly v Mimoni a i jinde před deseti lety. Děkuji kolegovi M.H. za jeho příspěvky.

1. OS Tour de Ralsko začalo prodávat lístky na Silvestra v DKR za 150 kaček, měl by se promítat film,
pak kapela, řada soutěží o ceny...
Počasí nám dalo jasně najevo, že se pomalu blíží zima. Teplé poslední dny vystřídal silný vítr. Ve 20 hodin padá v Mimoni sníh

2. Dnes ty mraky ze kterých včera padal sníh, rozfoukal vítr. Ve 22 hodin jsou -2°C. Na Klínovci dnes silničáři odklízeli první sníh. Věnce, svíčky i květiny přinášejí v těchto dnech lidé na hroby svých blízkých. Uctívají tak památku zesnulých.

Šel jsem se projít a zase jsem objevil jedny funglnové schody.
Tyhle jsou pod Křížovým vrchem.
Jsou pěkné a městu patří dík.

Pan Petr Král mne opět požádal, abych zveřejnil jeho názor na případ nákupu Gigantu. Tady je tedy druhá část.

Poté, co jsem napsal první část o koupi mimoňského prasečáku, upozornil mě jeden můj známý, že se díval na zasedání zastupitelstva ze dne 22.9.2016 a abych se také podíval na sedmou minutu záznamu, že zde pan starosta povídá něco zajímavého.

V dnešním pokračování kroniky města, zpracované kamarádem Osvaldem Honsem, se podíváme na vznik města Mimoně a na jeho městský znak.

Vznik a název města
Nejsou dochovány žádné přesné zprávy o založení našeho města Mimoně, stejně jako o většině starých měst na severu Čech. Uvádí se sice stará legenda či pověst, že na místě dnešního Písečného mostu byl brod, kde měla stát kovárna a hospoda, která sloužila tudy putujícím kupcům a povozům, kteří cestovali po zdejší, na svojí dobu dosti frekventované cestě, později jako Záhošťská zvaná, od krajiny poblíž moře Suevů k moři na jihu. Této pověsti lze však přikládat hodnotu pouze ústně sdílenou bez náležité historické hodnoty.

Do nového roku si zlehka připlatíme za komunální odpad.
Tedy připlatí si ti, kdož za něj platí.
Ti, co odpad cpou do kontejnerů na plast, papír či sklo, se tomu mohou v pohodě vysmát.
My ostatní si připlatíme.

Další díl Kroniky města, zpracované Osvaldem Honsem, se týká obyvatelstva, tentokrát bez doprovodných obrázků.

Obyvatelstvo
Dle starých pramenů se uvádí, že zdejší krajina na přelomu nového věku měla být pustá, silně zalesněná a divoká. Dle archeologického nálezu z r. 1845, začleněný jako významný keltský nález Böhmische Numantia (viz str. 9) víme, že zde žili Keltové. Staré asyrské klínové zápisy z období 1680 před Kr. uvádějí fakt, že byli Keltové již v Evropě. Jejich předchozí domovina měla být Asie. Tito Keltové se usadili nejen ve Španělsku a Francii, ale jejich sídla se nalézala i ve střední Evropě jak konečně dokazuje výše uvedený nález České Numantii, která tímto slouží jako významný důkaz o jejich zdejším osídlení.
Celé území dnešních Čech se mělo označovat jako území Bójů, kde sídlili keltští Galové. Tito jsou uváděny jako věční sokové Římanů, se kterými vedli krvavé války.

A máme tu další příspěvek Petra Krále, tentokrát o dražbě prasečáku.

Milí občané, určitě jste si všimli, že Mimoň koupila prasečák a již to v Mimoni nesmrdí až na kafilérku (asi prasečák přebíjel ten smrad) a samozřejmě na krávy, které smrdí občanům v Zahradní ulici. Nebudu zde rozebírat, zda jsme koupí udělali dobře, či špatně, na to má každý asi jiný názor a budu zde uvádět jen zjištěné skutečnosti ohledně koupě tohoto zařízení

Ve čtvertém pokračování kroniky zpracované kamarádem Osvaldem Honsem se podíváme jak je na tom vodstvo, flora a fauna okolo Mimoně.

Povodí a podzemní voda
Voda jako nerostná surovina, jedna z nejdůležitějších tekutin pro život, je v našem městě ve velké zásobě. Od severu, od Srního potoka, přitékající Ploučnice a do ní vtékající Panenský potok (od Pertoltic) protéká katastrem města od pradávna. V dávnověku však dle geologického bádání měl tok Ploučnice směřovat do Jizery mezi Kuřívody a Bělou. V důsledku snižování průtočnosti mělo dojít k postupnému zanesení koryta, k tomu se přidala i tektonická činnost a výsledkem byla změna jejího toku ve směru, jak jej známe nyní.

Objevil jsem jednu záhadu.
Pomozte ji vyluštit.
Co to asi může být ??