Na internetu jsem našel zajímavé pojednání o pečeti města...

O zpracování dějin Mimoně se naposledy pokusil Josef Tille (1903) a teprve nedávné výsledky archeologických výzkumů znovu naznačily šíři otázek, na něž zatím jen stěží hledáme odpovědi. Patří mezi ně také počátky Mimoně jako středověkého města.

Dosud málo známým pramenem je středověké pečetidlo města Mimoně. Dlouhá léta zůstávalo skryto severočeské historiografii ve sbírkách kutnohorského muzea a později okresního archivu, kde je uloženo v současné době (SOkA Kutná Hora, Sbírka pečetidel, sign. B 3/201). Novodobý otisk tohoto pečetidla byl využit pouze v brožuře o osídlení českolipského okresu.

Stopy minulých osudů tohoto typáře můžeme sledovat teprve od let 1888-1889, kdy jej zakoupil patrně od neznámého starožitníka či sběratele Archeologický sbor Vocel v Kutné Hoře - spolek, který vznikl v roce 1877, začal se systematicky zabývat záchranou a shromažďová ním historických památek a předmětů a jehož činnost posléze vyústila ve vznik dnešního kutnohorského muzea.

Mimoňský typář je plochým kotoučkem z kovové slitiny žluté barvy (pravděpodobně mosazi) o průměru 33 mm a tloušťce 2 mm. Pečtidlo není opatřeno držadlem, nebo očkem pro zavšení, ani nejeví známky výrazného poškození, pouze hrana koroučku v horní části pečetidla (podle opisu) nese stopy úprav pelníkem. Nejdůležitejším zjištěním je však pečetní obraz a opis. V kruhovém pečetrním poli typáře je vyryt polcený gotický štít, jehož pravá polovina je hustě křížem šrafována, zatímco levá zůstala volná. Kolem pečetního pole obíhá opis provedený v gotické majuskule, ohraničený z obou stran prelovcem. Jeho identifikace s městčem Mimoní je nesporná: +S´CIVIVM.DE.NIMANS.

Provedení znaku i použití gotické majuskuly naznačuje, že pečetidlo vzniklo ještě v předhusitské době, kdy užití majuskulního písma převládá. Minuskulní písmo se objevuje na městských pečetích až v počátcích 15. století a teprve v jeho druhé polovině gotickou majuskulu nahrazuje. Pro bližší dataci mimoňského pečetidla však dosud nebyl identifikován srovnávací materiál neznáme otisk tohoto ani jiného typáře města Mimoně z období středověku. K. Kuča (1998, 920) pečetidlo předběžně datoval do období kolem roku 1400, J. Čarek (1985, 249) do průběhu 14. století.

Dochovaný typář náleží mezi prameny, které zdůrazňují sepětí středověké Mimoně s rodem pánů z Vartenberka. Polcený štít střídavých barev (jak naznačuje šrafování pravé poloviny) odpovídá černo-zlatému štítu v jejich erbu. Vartenberkové jsou zmiňováni jako držitelé Mimoně od roku 1371, od kdy je také Mimoň doloženajako městská obec, a figurují od roku 1377 jako patroni místního farního kostela. Držbu pánů z Vartenberka v Mimoni dokládají také prameny z počátku 15. století.

Pečetidlo doplňuje svědectví těchto písemných zmínek a zároveň naznačuje, že páni z Vartenberka stáli přinejmenším u vzniku
tohoto typáře, pokud ne přímo u počátků zdejší městské lokace. Role údajných pánů z Mimoně, kteří v pramenech figurují od roku 1256, zůstává zatím spíše otevřenou otázkou (shrnuje Tille 1903, 56-60), ačkoliv listina z roku 1371 skutečně naznačuje, že Vartenberkové získali Mimoň jen krátce před tímto datem. Vznik pečetidla tedy můžeme předběžně datovat do poslední čtvrtiny 14. století či na počátek 15. století, kdy Vartenberkové byli již sjistotou pány města. Vartenberské znamení, vyobrazené na nejstarším mimoň ském typáři, je zároveň významným příspěvkem k počátkům zdejšího městského znaku, který v novější době získal zcela odlišnou podobu.

Vojtěch Vaněk
2004