- poslední jarní mráz = 29.5., - poslední jarní sníh = 11.4., - první podzimní mráz = 22.10., - první podzimní sníh = až 30.11.
- první roční bouřka = 26.2., - poslední roční bouřka =25.9.,
Celkem spadlo 545 mm srážek za rok, = 660,9 mm dlouhodobého průměru 1951/1990.
- srážkových dnů = 192, - sněhových = 36, - s mlhou = 119, - se sluncem = 242, - se silným větrem = 61, - s bouřkami = 36, - se sněhovou přikrývkou, kdy se počítá i poprašek s vrstvou 1 cm = 31, - celkem spadlo sněhu 51 cm (v lednu pouze 1 cm, v únoru = 15, březnu = 7, listopadu 4 a prosinci = 24 cm.
Lidové pranostiky se vůbec neshodly, s výjimkou Medarda, který nezapomněl a pršelo ráno i večer, ale poté si lehl na 40 dní ke spánků.
Až na červenec, kdy bylo srážek pouze 8,2 mm, pohybovaly se od 20 mm (v lednu a květnu) až 70 mm (duben = 65,8, listopad 68,8 mm). Nejdeštivější byl srpen s 83 mm.
Leden byl velmi teplý, prakticky bez sněhu a v 2. polovině i bez mrazů. Klidno, sucho a mlhavo. Obdobně tomu bylo i v únoru, bez mrazů, sněhu. Začaly však bouřlivé větry, kterých bylo celoročně neobvykle mnoho. V březnu bylo opět sucho, lehké ranní mrazíky, celkově však teplo, často silný vítr. Duben proměnlivý, velmi chladné noci, mrazivá rána, v celku však sucho. Květen byl chladný, suchý s častými bouřkami. Červen v očekávání, málo však srážek a málo rosy.
Červenec byl nejsušším měsícem za celý rok. Velmi teplo, 28.7 - 31. 7. tropické dny, velmi slunečno, bez bouřek. 9.7. začaly žně kosením ječmene. Srpen byl srážkově příznivý, časté bouřky. 1. - 5.8. a 29.8. - 31.8. tropické dny.
Září chladný, vlhký. 21.9. ničivá vichřice, která rozlomila třistaletou lípu u B.H..
V říjnu klidno, teplo, a sucho, listopad teplo, ale vlhko a mlhavo. V prosinci byly mírné mrazy, časté srážky ale nevydatné, sněhu málo, i když celoročně nejvíce, prudké větry lámající větve.
Mimořádné jevy :
Příroda a život : 17.1. vylétly včely, 23.1. rozkvetly petrklíče a podléšky, počátkem února létali již i motýli, kvetly krokusy a 27.2. i zlatice.
Nebeské úkazy : Úplné zatmění měsíce bylo viditelné večer 9.2. při jasné obloze.
Vichřice : 7.3. vichřice ničila střechy, lámala stromy, velmi mnoho polomů. 18.11. opět vichřice - mnoho vývratů stromů.
1991 Leden i únor beze sněhu a většinou i bez mrazů. Březen byl suchý s prudkým oteplením, mnoho mlh. Duben byl chladný, časté ale nevydatné srážky. Květen rovněž studený, rána až mrazivá, slabé srážky.
Červen byl zpočátku chladný, následovalo však teplo až do konce bouřlivého a větrného měsíce. Červenec byl velmi teplý, málo srážek. Tropické dny 5.-8.7. + 12.7. Tropická noc 12. - 13.7 a 31.7. na 1.8. Srpen opět suchý, teplý, klidný. Tropické dny 7. a 8.8., tropické noci z 1. až 9.8. Září - teplé dny, převládající jižní vysušující větry, rána bez rosy, velmi slabé srážky. Mimořádně dobrá viditelnost (pro turisty velmi časté výstupy na Ralsko, aby se pokochali tím, co jím bylo po dlouhá desetiletí zakázáno. Říjen - teplý, klidný, velmi sucho. Koncem měsíce náhlý zlom, prudce se ochladilo. Listopad - klidný, vlhký, na svojí dobu i teplý, dosti mlhavý. Prosinec pokračoval z listopadu, v polovině však přišla vlna mrazů, v celku však mírná zima, sněhu málo, časté mlhy.
Celkově : Nedostatek dešťů a sněhu zvýšil dluh srážek za poslední 3 roky na 330 mm. což představuje u nás množství spadlých srážek za více jak půl roku.
- Celoroční srážky = 581,7 mm, dlouhodobě 1951-1991 = 659 mm (= ~ 90%), - sněhu spadlo celkem = 60 cm., - počet dnů se srážkami dešťů = 178, - se sněhem = 47, - s mlhou = 109, - se sněhovou pokrývkou = 44, - se sluncem = 227, - s bouřkami = 34, - se silným větrem = 46,.
Největší denní srážky spadly 2.8. (56,8 mm), nejvíce sněhu napadlo 10.2. ( 10 cm)
nejvyšší sněhová pokrývka byla 17.2. (15 cm).
Mrazy neměly velké výkyvy, největší mráz byl 6.2. (-18°C).
- poslední jarní sníh = 21.4., - poslední jarní mráz = 17.5., - první podzimní sníh padal = 7.11., - první mráz se ohlásil = 21.10., - první bouřka = 23.4., - poslední bouřka = 17.9.
1992 Celkové roční srážky: = 605,6 mm, dlouhodobý průměr 1951/92 = 657,7 mm.
Leden -Zima byla mírná, teploty z poloviny nad nulou, klidno, srážek málo, chybí sněhová pokrývka. Únor - poměrně teplo, málo sněhu, mlhy, která měla silný vliv na dopravu, začaly kvést krokusy, sněženky a podléška, létají již i motýli a včely. Březen - chladno, vlhko, větrno, 13.3. vichřice lámající větve a trhala střechy. Duben - první polovina chladné noci, sucho, 2. polovina ve znamení oteplení, větrno, časté srážky ale nevydatné. Květen - dny velmi teplé, noci však chladné a velmi sucho. 10.5. vichřice, trhající střechy a lámající stromy
Červen - velmi teplo, stále slunečno, velmi sucho, časté bouřky, nejsou rosy.
I- velmi teplo, počasí však klidné, ve 2. polovině opět velké sucho, tropické dny 1.,20.,21.,22., 24.7..Srpen - Velmi teplo, sucho, časté bouřky. Tropické dny 3., 8.-10.,28.,29.8. Tropické noci 3/4, 6. až 10.8.. Září - Teplo, slunečno, klidno, velmi sucho. Říjen - Noci mrazivé, srážky nevydatné, častý vítr, přes den slunečno, mlhavá rána. Listopad - Mlhavo, vlhko, časté nevydatné srážky, klidno, slunce vzácně. Prosinec - Klidno, sucho, první dekáda mlhy, druhá dekáda kouřmo, třetí dekáda slunná a mrazivá.
Počet dní se srážkami celkem = 176, se sněžením =39, se sněhovou pokrývkou = 22, s mlhou =71, se sluncem =238, se silným větrem = 60, s bouřkami místními = 20, vzdálenými bouřkami = 24 dní.
Nejvyšší srážky = 23.6. = 63,4, 4. 8. = 34,8, 5.7. = 30,9 mm
Celkem napadlo sněhu = 35 cm
Nejvyšší sněhová pokrývka = 19.2. a 12.12. (5 cm)
Nejvíce sněhu napadlo = 11.12. (5 cm). Nejvyšší mráz = 22.1. (-11°C) Poslední jarní sníh = 17. 4. Poslední jarní mráz = 21.4. ( -3°C) První podzimní sníh = 13.11. První podzimní mráz = 11.10. První bouřka = 13.3. Poslední bouřka = 4.9.
Pranostiky :
Matěj - 24.2. = slunečno y
Řehoř - 12.3. = slunce,sníh,déšť,vítr
Pankrác - 12.5. = +7°C, slunečno
Servác - 13.5. = +8°C,
Bonifác - 14.5. = +8°C, slunečno slunečno
Žofie - 15.5. = + 9°C, slunečno
Medard - 8.6. = déšť, bouřk
Markéta - 13.7. = o týden dříve hodila srp do žita
Martin - 11.11. = přijel na bílém koni 13.11.
Kateřina 25.11. = prší, mlha, +2°C
vánoce 24.-26.12.= sucho, jasno, mrazivo
1993 Celk. srážek za rok = 768,9 mm. Dlouhodobý průměr 1951/93 = 660,3 mm
- Počet dnů se srážkami = 177, - z toho se sněžením = 45 dnů, - se sněh. pokrývkou = 62, - se slunečním svitem = 168,
- se silným větrem = 22, - s bouřkami m/vz./S =25/9/34, - s mlhou = 47, - celkem napadlo sněhu = 91 cm, - nejvíce sněhu napadlo = 24cm/22.11., - největší srážky mm = 44,5 (5.7.), 25,3 (4.8.), 25 (25.9.), - největší sněh.pokrývka = 26 cm (23.11.), 18 cm m (29.1.), - nejnižší teplota = -18°C (1.+2.února), -11°C (27.11.), - poslední jarní sníh = 30.3., - poslední jarní mráz = 12.4., - první podzimní sníh = 14.11., - první podzimní mráz = 9.9., - první bouřka místní = 22.4., - poslední bouřka = 25.9.
Pranostika :
Matěj 24.2. = celý den sněh.přeháňky Řehoř 12.3., = mlha, jinovatka
Pankrác 12.5. = +13°C, slunečno Servác 13.5. = +14°C, slunečno
Bonifác 14.5. = +15°C, bouřka Žofie 15.5. = +15°C, bouřka
Medard 8.6. = dop.zataženo,odp.střídavě slunce
Markéta 13.7. = ráno déšť, odpol. slunce Martin 11.11. = -8°C, slunce
Kateřina 25.11. = slunce, 16 cm sněhu vánoce 24.12. = +1°C, déšť
Hod Boží 25.12. = 0°C, 4 cm sněhu Štěpán 26.12. = 0°C, bez srážek
Leden - od 6.ledna pršelo na silně promrzlou zem, následovalo náledí, silný vítr. Únor - začátek mrazivý, sněhová pokrývka 21 cm, ač tolik sněhu nenapadlo, mlhy. Březen - střední část měsíce teplá, kvetou sněženky a krokusy, létají včely a motýli, ke konci oteplení. Duben - začátek a konec měsíce suchý, první polovina chladno, druhá polovina výrazné oteplení. Květen - na začátku velmi teplo a sucho, květiny kvetly dříve a kratší dobu. Červen - teplo a sucho, v druhé polovině ochlazení, pozdní deště měly malý vliv na vegetaci. Červenec - chladný a deštivý, 5.7. prudká bouře s vichřicí, lámající stromy. Srpen - začátek suchý, konec chladný. Rorýsi odlétli na začátku měsíce, jiřička a vlašťovky na konci srpna. Září - Většina ptáků odlétla, mnoho ořešáků a jablek. Říjen - odpovídá měsíci, brzy začaly mrazíky a časté mlhy. Listopad - sněžení dříve než-li jiná léta, nebývalé množství sněhu, celodenní mrazy. Prosinec - mrazy slabší jak v XI., padal často sníh, ale také roztával, zátopy nebyly.
1994 Leden bez mrazů, pouze ranní mrazíky, 28.1. bouřlivá noc se silným větrem, který způsobil místní škody na střechách, začaly kvést sněženky a krokusy, bylo možno zahlédnout i lučního konipasa. V únoru došlo k ochlazení až v druhé dekádě, kdy teplota klesla až na –14°C. Co vyrašilo v lednu pomrzlo, ranní zpěv ptactva byl zaznamenán koncem měsíce, kdy večer se ozýval již i kos i špaček. Březen byl proměnlivý s častými srážkami a větrnými dny. Přiletěli již i drzdi a koncem března již i čápi. Počátkem dubna nastalo ochlazení s nočními mrazíky. Vlašťovky přiletěly 20.4. Peckoviny začaly kvést koncem měsíce. Vše se zazelenalo, hojně létali již motýli. Květen v normálu se vzdálenými a místními bouřkami. Červen byl zpočátku chladnější, teplomilná zelenina ustala v růstu, druhá polovina byla naopak velmi teplá, kdy noční teploty neklesaly pod +20°C. Červenec se vyznačoval vysokými teplotami v rozsahu 35 až 37°C ve stínu. Velmi málo deště. Toto počasí pokračovalo i v srpnu. První déšť přišel na konci 1. dekády. Sklizeň byla slabá. Září bylo v normálu, vlašťovky odlétly v polovině měsíce. Říjen obvyklý, pouze listy stromů neopadávaly až do prvních mrazů. Listopad byl poměrně na svojí dobu teplý. Sníh nenapadl. Teplý byl poměrně i prosinec, kdy denní teploty ve dnech 11. až 15. 12. dosahovaly až na 12 a 13°C.
Celoroční průměr srážek činil 739,8 mm = 661,8 mm dlouhodobého průměru let 1951 až 1994. Celkem bylo 176 dnů se srážkami, z toho se sněžením 41. Celkem napadlo pouze 26 cm sněhu, se sněhovou pokrývkou bylo pouze 18 dní, se slunce bylo 154 dnů a s mlhou 60 dnů.
1995 Leden byl prakticky celý pod sněhem, 17 dní sněžilo. Pouze 4 dny bez souvislé sněhové pokrývky. Velké mrazy však nebyly. Únor však byl na sníh chudý a noční mrazíky byly zaznamenány jen málo a nepřekročily –5°C. Oč byl únor teplý, o to byl březen chladný. Chlad, sněžení a ke konci silné větry byly charakteristické znaky tohoto měsíce. Duben se vyznačoval častými srážkami a chladem, jež ustalo až koncem měsíce, kdy nastalo náhlé oteplení. Jinovatkou a chladem se vyznačovaly první 2/3 měsíce, po kterém následovalo prudké oteplení s četnými bouřkami. Poté následovalo počátkem června ochlazení s četnými dešťovými srážkami, což mařilo senoseč a růst teplomilných rostlin. Srážek bylo zaznamenáno 103,1 mm, při čemž nejdeštivější den byl zaznamenán 12.6., kdy napršelo 37,1 mm. Naopak červenec byl velmi horký, napršelo pouze 24,1 mm. Rovněž první část srpna byl velmi teplý a suchý, teprve v druhé polovině se rozpršelo, takže úhrnné srážky za srpen dosáhly 92,2 mm. Září bylo chladné. Říjen byl naopak jako podzimní měsíc velmi příjemný s velmi malým množstvím srážek (12 mm) a četnými slunečními dny. Ke konci měsíce se objevují první přízemní mrazíky. Začínají se objevovat první hejna vran. První sníh v listopadu se objevil velmi brzy a v důsledku chladných dní, od 19.11., zůstal již trvale ležet. Slunce s výjimkami se prakticky neukázalo, bylo mlhavo a chladno. Prosinec nebyl na sníh bohatý, ale slabá sněhová vrstva vydržela celý měsíc. Koncem měsíce poměrně přituhlo, když teploty klesaly až na –18°C. 31.12. byly zaznamenány silné tahy ptáků od severu k jihu.
Celkové roční srážky dosáhly 698,4 mm, což odpovídá 662,4 mm dlouhodobému průměru.
1996 Leden i únor se vyznačoval velmi slabou sněhovou vrstvou. Oba měsíce lze hodnotit jako suchý s četnými holomrazy, které v lednu dosáhly -14°C a v únoru –18°C. V žádném případě nelze hodnotit pranostiku únor bílý pole sílí jako příznivé. Naopak březnové březen za kamna lezem naplnilo očekávání v plném rozsahu. Sněhová vrstva nesouvislá, ale mrazy zpočátku v rozsahu do –10°C a na závěr měsíce do –8°C tuto plně naplnila. Rovněž duben, ještě tam budem odpovídal rázu pranostiky až do poloviny měsíce při mrazech do –5°C. V druhé polovině se však podstatnou měrou oteplilo, takže zpožděná příroda rychle vše doháněla. Vlasťovky přilétly již 20. dubna. Rovněž i květen naplňoval v plném rozsahu pranostiku, kdy pastuchovi nemá oschnout hůl stejně jako studený máj, v komoře (či v stodole) ráj, protože na sklonku měsíce (27. až 29.) byla zaznamenána největší ranní chladna téměř na nule. Srážkově však náležel mezi nejdeštivější, protože napršelo 111,98 mm. Červen se přihlásil první svojí polovinou poměrně teplým setrvalým počasím, které však v druhé své polovině nahradil náhlým chladným počasím (ovšem bez mrazíků). Červenec byl chladný s četnými srážkami (celkem napršelo 110,7 mm). Byl zaznamenán velký úhyn včelstev. Rovněž srpen byl oproti jiným létům poměrně chladný s četnými srážkami. Nejvíce napršelo 26.8. a to 27,9 mm. Rovněž i září byl poměrně chladný. Říjen byl ve srovnání s předcházejícími měsíci nejvlídnější a umožnil dohnat mnohá zpoždění ve sklizních, ovšem na svém sklonku se začal projevovat ranními mrazíky a od 29.11. silným větrem od jv., který přetrval až do listopadu. Poté následovala příjemná polovina měsíce, která umožnila dokončit celkové sklizně. Celkově byl měsíc suchý a srážky se objevily až na samém konci. Prosinec na svém počátku byl teplotně obvyklý, sněhová vrstva až do 13.12. byla nesouvislá, s poklesem teplot však přešla ve vrstvu souvislou. Nejnižší teploty byly zaznamenány kolem vánoc, kdy 28.12. dosáhl mráz až –28°C. Ploučnice je prakticky celá zamrzlá. Celoroční srážky dosáhly 589,7 mm = 661,1 mm dlouhodobého průměru.
1997 Předcházející mrazy pokračovaly i v lednu, polevily 8.1. a některé dny vystoupily během dne i slabě nad nulu. V těchto dnech vznikaly však při drobném mrholení námrazy a ledovky. Únor odpovídal svému běžnému rázu, sníh zůstal ležet až do 21.2., kdy nastalo náhlé oteplení, které však v důsledku malé sněhové vrstvy nezapříčinilo ani podstatné zvýšení hladiny toků. Pěkné teplé počasí vydrželo až do 13.3., kdy začalo opětovně mírně mrznout a sněžit. 28.3. se přes naše město přehnala silná vichřice se všemi průvodními jevy. Duben byl chladný s četnými ranními mrazy, což zpomalilo vegetační růst. Mnohé květy pomrzly a i vlašťovky přilétly až poslední dubnový den. Jestliže II. a IV. Měsíc byl srážkově v dolní hranici normálu, pak květen byl hluboko pod ním (pouze 37,1 mm). Studený zůstal i po mrazivých mužích. Následující červen byl měsíc značných teplotních výkyvů, srážkově průměrný. Červenec byl velmi deštivý, napadlo celkem 137,4 mm srážek, a nezvykle chladný. Srpen byl naopak velmi teplý, v noci mezi okolo +17°C a celkem beze srážek. Pouze 29.8. spadlo 31,1 mm, při čemž za celý měsíc činily srážky 41,1 mm.
Září byl srážkově podprůměrný (19,6 mm), teplý a slunečný. Říjen byl teplotně v normálu, v poslední třetině měsíce se podstatně ochladilo a byly zaznamenány noční mrazíky. Listopad byl hoden svého jména, podržel si však poměrně dlouho listí na stromech. Obloha byla pošmourná a přesto srážek bylo málo. V prosinci byly zaznamenáno pouze 4 dny se sněhem, vánoce bez sněhu a za slunečního svitu. Celoroční srážky činily 620,2 mm, což odpovídá 660,4 mm dlouhodobého normálu, což znamená, že rok byl podprůměrně slabý na srážky.
1998 Podprůměrný na srážky byl i leden (29,3 mm) a teplotně nadprůměrný. Mrazy započaly až 24.1., kdy byla půda prvně pokryta slabou vrstvou sněhu. V únoru mrzlo a velmi slabě sněžilo pouze v první dekádě měsíce. Následovalo oteplení až na +10°C a noční teploty klesly pod nulu jen ojediněle. Spadlo pouze 18,2 mm srážek. Březen byl slabě se sněžením a deštivý, i když vydatnost celkových srážek byl pouze 45,1 mm. Duben se projevil jako poměrně suchý (18,4 mm srážek) s četnými vysušujícími větry na sklonku měsíce. První vlašťovka se ukázala 16.4. Suchý měsíc byl i květen, , jež rovněž se svými 18,5 mm snížil srážkový deficit. Ledoví muži přišli opožděně. Červen zpočátku byl rovněž sluneční a beze srážek, ovšem 7.6. začalo období velmi žádaného deště, který však přišel pozdě, protože obilí již mnoho nevzrostlo. Celkové srážky za měsíc dosáhly 89,1 mm. Červenec byl letní bez velkých výkyvů, v závěru měsíce dosahovaly teploty až 36°C. Srážkově byl stejný jako srpen (okolo 65mm). Denní teploty dosahovaly v 1. dekádě až 35°C. Srážky však započaly až ve druhé polovině měsíce, když s příchodem dešťů se podstatně i ochladilo. Počátek září pokračoval studeným závěrem srpna, zvláště v období 1. až 18.9. vydatně pršelo, při čemž stoupaly i hladiny toků, ovšem z břehů nevystoupily. Měsiční úhrn činil 112,1 mm. Obdobný deštivý charakter pokračoval i v říjnu (110 mm). Průběh počasí v prosinci byl obvyklý, v 1.polovině napadlo množství sněhu, který však následně rychle roztál. Občasné náledí se obešlo bez následků. Celkové roční srážky dosáhly sice 654,6 mm, jsou však výsledkem především druhé poloviny roku. Dlouhodobý průměr za období 1951 až 1998 nepatrně poklesl na 660,2 mm.
1999 Leden teplotně nad normálem (až +9°C), teprve v celém závěru měsíce poklesly teploty pod bod mrazu (31.1. –15°C). Únor byl celý pod sněhem, 22 dní se sněhovými srážkami, mrazivý však nebyl. Největší mráz 11.2. byl pouze na –13°C. Povodně nebyly. Březen odpovídal jarnímu měsíci s občasnými ranními mrazíky stejně jako v dubnu, který však byl vláhově slabší (pouze 24 mm srážek proti 46,1 mm v březnu). Květen i červen nebyl mimořádný, pouze červen byl méně slunný a tím i chladnější (pouze 7 dní se sluníčkem). Bylo však zaznamenáno, že v zahradách se vůbec neobjevují některé druhy drobných ptáků jako konipas bílý a zahradní stejně jako drozdi. Tyto ptáky vyhnaly pravděpodobně straky, kterých je velmi hojně. 2. pololetí bylo srážkově stejné jako v první polovině. První sníh sice napadl 18.11. , ale souvislá sněhová pokrývka je zaznamenána až od 13.12., která vydržela celých 7 týdnů. Sněhu do konce roku 1999 napadlo 28 cm. Srážkově však byl celý rok 1999 se svými 573,9 mm pod dlouhodobým normálem, který činil 658,7 mm.
2000 Leden pokračoval v nastoupené zimě předcházejícího roku. V zimě 1999/2000 napadlo celkem 79 cm sněhu. Množství sněhu se projevil zvednutím hladin toků, kde dosud nezregulovaný Panenský potok vystoupil z břehů a silnice v Pertolticích byla neprůjezdná, stejně jak část kolem Písečného mostu na Kozinově náměstí. Nejbouřlivějším měsícem byl srpen (6x), celkově jich bylo 29. Slunečných dnů bylo celkem 106. První sníh se však ukázal až 16.12. Srážkově lze celý rok hodnotit jako normální. Množství srážek činil 653,5 mm při dlouhodobém průměru 658,6 mm.
2001 Milenium 3. tisíciletí začalo srážkově nadnormálně, zvláště v období červen až září, kdy napršelo 475,5 mm. Nejdelší nepřetržitý 33 hodin trvající déšť začal 31.8. okolo 13,00 hodin a skončil okolo 23,00 hodinou 1.9. Za toto krátké období napršelo najednou 69,2 mm vody, což zapříčinilo zatopení Kozinova náměstí a všech Panenskému potoku přilehlých níže uvedených oblastí proti jeho toku. Pertoltice i Velký Grunov byly neprůjezdné. Ploučnice měla zvýšenou hladinu, ovšem v regulovaném toku přes město se z břehů nevylila. Průtrž mračen 17.8. přinesl náhle 42,7 mm srážek, které lze označit za rekordní. Bouřkově byl začátek 21. století slabší, pouze 14, z nichž v srpnu jako vždy byl nejbouřlivější (7x). Tropická vedra byla zaznamenána v 2. polovině července, kdy 30.7. bylo zaznamenáno 32°C ve stínu. Svatý Martin na bílém koni nepřijel, první sníh byl zaznamenán až 22.11. Silně se ochladilo a začalo vytrvale sněžit. Největší sněhová nadílka byla zaznamenána 21.12., kdy napadlo 12 cm. Vánoce byly bílé. Velké přívaly sněhu byly zaznamenány 27.(11 cm) a 29.12. (10 cm). Celkem nasněžilo 59 cm. Po celou dobu sněžení byly teploty pod bodem mrazu. Srážkově byl první rok millenia svými 904,1 mm vysoko nad dlouhodobým normálem, který činil od r. 1951 až 2001 662,6 mm.      Velká voda v roce 2001
2002 Prosincová nadílka sněhu předcházejícího roku vydržela setrvala až do poslední dekády ledna, který však byl srážkově slabý, protože připadlo pouze 10 cm nového sněhu, stejně tak v únoru připadlo pouze 15 cm, takže pranostiku nenaplnil. Poslední sněžení však bylo zaznamenáno 6.4. Červen byl velmi teplý (20.6. bylo naměřeno +31°C). Srážkově byl nejvydatnější srpen, kdy jen 4.8. napadlo 33 mm srážek. Nejvíce bouřek bylo tentokrát v červenci (9). Velké povodně v ČR se naší oblasti nedotkly. Martin na bílém koni si tohoto roku pospíšil již 8.11., větší množství sněhu (20 cm) napadlo až od 15.12., kdy zůstal ležet až do poloviny ledna následujícího roku. Celoročně byl srážkově tento rok se svými 792,9 mm opět nadprůměrný. Dlouhodobý průměr opět stoupnul a to na 664,7 mm.
2003 Rok lze označit za velmi suchý se všemi svými důsledky pro zemědělství. Pouze 414 mm patří mezi nejmenší hodnoty za poslední desetiletí. Nejsuššími měsíci byly únor a listopad (13,8 mm), nejvíce srážek bylo naopak zaznamenáno v červenci (83,2 mm). Přívalové deště 17.7. nadělil za 24 hodin 34,4 mm. Celý začátek roku byl poměrně studený a slunný až do konce dubna, oteplení přišlo až v květnu, které vydrželo až do září. Tropická vedra byla zaznamenána kolem 21.7., kdy teplota vystoupala až na 34°C. První sníh napadl krátce již 24.10. Sněhu nebylo příliš mnoho, vydržel však velmi dlouho až do konce února následujícího roku. Vánoce byly krásně bílé. Dlouhodobý průměr poklesl na 660,7 mm.
   
Velká voda - březen 2006.
Po regulaci Panenského potoka v úseku Písečný most a Zámecký most byla podstatnou měrou snížena i hladina tohoto toku, který již neohrožuje obyvatele v Lukách, jak ukazuje horní obrázek vlevo. Nahoře vpravo je soutok Panenského potoka a Ploučnice při kulminaci obou toků. Dolní obrázek ukazuje Ploučnici mezi Poštovním a Zámeckým mostem pohledem od jihu (přibližně z místa bývalého náhonu na Dolní mlýn). Velká voda 31. března 2006 na Ploučnici za Mimoni v místech, kde nebyla provedena regulace toku řeky. Tak to mohlo vypadat bez regulace i ve městě.
Měření času
Písemné zprávy o čase v dávných dobách nejsou zaznamenány a jakékoliv údaje jsou pouze otázkou dohadů. Každopádně však lze s velkou přesnosti zaznamenat, že potřeba měření a sledování času postupovala s mírou rozvoje kultůry dané doby daného národa. Všichni jsme se s touto otázkou rozvoje měření času již seznámili ve školách, takže na těchto řádcích jen stručně.
Potřeba měření denního času v minulosti postačovalo v rozsahu ráno a večer, nanejvýš ještě údajem v poledne. K tomuto účelu postačovalo zprvu vychod a západ slunce, později se k těmto časovým údajům zvonilo.
Celoročně se měřilo pouze dle příchodu jednotlivých ročních údobí a to podle toho, zda přicházela zima nebo zima končila. S rozvojem křesťanství se začínalo rozlišovat i celoroční čas podrobněji, který měl však význam především pro církev, protože ostatní lidé měli jiné potřeby měření času. Důležitější bylo kdy zasít, kdy sklízet a podobně.
Přesné odečítání času podle dnešních zvyklostí zavedl papež Řehoř XIII. roku 1582 jako gregorianský kalendář, který podstatnou měrou upravil dosavadní julianský rok. Gregorianský kalendář byl přijat v pražské diecézi již 6.ledna 1583, na který byl přesunut 17.leden, v Žitavě pak byl na 10.leden 1584 přesunut 21.leden. Jak je již výše uvedeno, prostí lidé ani nevěděli, kolikátého je, takže toto zavedení bylo především otázkou pro vzdělance. Pro celé Čechy vydal císař Rudolf II. nařízení 10.prosince 1584, že všichni obyvatelé v Čechách, katolíci či protestanti se musí řídit dle nově zřízeného gregorianského kalendáře. Rozepře mezi katolíky a protestanty však vedlo k tomu, že protestanti jako výraz svého odporu vůči katolíkům toto nařízení nerespektovali až do roku 1624. V Čechách, na Moravě, v Rakousku a v Lužici se velikonoce proto slavily 16.dubna, zatím co protestanti začínali dle starého kalendáře 9.dubna. Je zajímavé, že německý říšský kalendář přešel na gregoriánský až v roce 1776.
Denní časomíra 24 hodin byl veden až do roku 1600. Teprve od tohoto roku byl rozdělen na 2 x 12 hodin. Současně byly zavedeny také půlhodiny. Čas byl rozdělen na prvních 12 hodin od půlnoci do poledne a od poledne do půlnoci opět 12.hodin, čili příkladně 2 hodiny po obědě odpovídá dnešním 14. hodinám.
V důsledku rozdělení zeměpisných poledníkových pásem je i odpovídající posun časový. Pro zajímavost posun času v Mimoni je proti Vídni -6 minut a 24 vteřin, čili když ve Vídni je 12 hodin, máme v Mimoni teprve 11h.53m. a 36 vt. Rozdíl Mimoně vůči Praze je +1 min. a 16 vt. Vzhledem k mezinárodním úmluvám však dnes platí shodný čas pro určitá zeměpisná pásma.
Zavádění letního a zimního času :
Poprvé zaznamenaný letní čas v Mimoni bylo s platností od 1. května 1916.
30. dubna ve 23,00 hodin byl posunut čas na 24,00 hodin nebo-li v 00,00 hodin
1.května, 30. září v 01,00 hodin byl posunut čas zpět na 00,00 hodin.
Peníze
Peníze jako zboží se v našem kraji objevuje již ve velmi dávných dobách, což potvrzuje existenci osídlení našeho místa. Nález luntové mince Antonia Pia Augusta, z období let 183 až 168, která byla nalezena roku 1880 na Děvíně u Hamru na Jezeře je toho důkazem. Neméně významný nález byl učiněn roku 1893 při hloubení základů dnešní staré školy v Mírové ul., kde byl objeven poklad přes 100 kusů stříbrných mincí, tzv. denárů, pocházející z doby českého knížete Bedřicha, který vládl v období let 1173 až 1189. Jiný údaj uvádí nález 14.října 1895 při úpravě školní zahrady a počet kolem 300 kusů. Zda se jedná o stejný nález nebo o dva různé, není dnes asi již možné posoudit. Každopádně je známo, že tyto mince skutečně existovaly, ale byly v oběhu ve své době jen krátkou dobu. Každopádně lze konstatovat, že Mimoň v tomto údobí již existovala.
Na jiném místě je uvedeno, že na území našeho města bylo rovněž keltské osídlení. Archeologický nález však nezaznamenal z té doby žádný mincovní nález. Je však velmi pravděpodobné, že tyto se zde mohly rovněž vyskytovat.
Neevidované nálezy cizích mincí z různých obchodů našich předků se Saskem, Pruskem a i Polskem byly učiněny v hrobech nekřesťanů, které byly často náhodně odkryty.
První české mince pocházejí z dob panování Boleslava I. v období let 935 až 967. V letech 1215 - 1300 byly raženy brakteáty. Pražské groše byly zavedeny za panování Václava II.
Roku 1470, kdy se platilo rovněž míšenskými groši, které však měly nižší hodnotu, jak pražské groše. Okolo roku 1500 se razily groše z marky, kdy z 1 marky bylo raženo 1 kopa grošů = 60 grošů. Pražský groš přestal platit roku 1547, když byl nahrazen říšským zlatým.
Roku 1528 je známý v oběhu dukát, který měl stejnou hodnotu jako groš. Roku 1519 začíná razit hrabě Šlik tolary.
Roku 1623 došlo v mincovně k velkému podvodu, který zapříčinil bankrot. Za krále Ferdinanda II. se začaly razit krejcary hodnoty tří, jedna a půl krejcaru. Za Leopolda I (1657 - 1705), vznikly šestikrejcarové mince. Za vlády Marie Terezie přestaly pak české zemské mince platit a roku 1784 byla uzavřena i mincovna. Podle nové konvence z 30.července 1838 pak bylo raženo z 1 marky stříbra 20 fl. konvenčních mincí (stříbrných).
 Ukázka římských mincí, které však nejsou shodné s nálezem na Děvíně
 Zlaté keltské mince z nalezišť v Čechách. Je možné, že podobné se vyskytovaly i v okolí Mimoně
 Denáry z mimoňského pokladu patřily mezi poslední ražené. Jejich podoba je pravděpodobně shodná s výše yobrazenými denáry knížat Jindřicha, Břetislava a Přemysla I. z konce 12. století.
 Velký český brakteát Přemysla Otakara I. z počátku 13. století
Konvenční měna byl měnový systém dohodnutý mezi Rakouskem a Bavorskem r. 1753 a platil až do r.1857. V tomto období docházelo k vzájemným dohodám při vydávání nových platidel, mezi které náleží i výše uvedená nová konvence z r. 1838. fl. je měnové označení pro konvenční měnu. Nabízí se označení zkratky pro florin, což však bylo platidlo, které se razilo poprvé jako zlatý florén ve 13.století ve Florencii.
Na území Mimoně a jeho okolí byly často nalezeny Zlaté guldeny (zlatý), které byly vydávány v Sasku.
Hodnoty peněz - mincí, pro porovnání s hodnotou v roce 1900 byl následující:
1 spec. tolar = 2 fl. rak.měny = 2 fl. 10 krejcarů rak.hodnoty = 4 K 20 hal.
1 běž.tolar = 30 stříbrných nebo nových grošů = 24 dobrých grošů = 48 šilinků = 1 fl. 50 krejcarů rak.měny = 3 Koruny (K)
  Pražský groš z období českého krále Václava II. z roku 1300. Nahoře je líc, dole rub.
 Pražský groš Václava IV. Z 15. století s kontramarkou města Brna (viz orlice
 Míšenské groše z poloviny 15. století
 Dukáty Jana Lucemburského, Karla IV. (14. století) a Vladislava Jagelonského (15. století)
 Tolar Rudolfa II. z roku 1606
 Šlikovské nejstarší tolarové ražby z období vlády Ludvika Jagelonského v první čtvrtině 16. století.
Chceme-li provést přesný přepočet na dnešní hodnotu, musíme vycházet ze současné hodnoty příslušného kovu. Cenu přepočteme na tehdejší váhové množství výchozího kovu, čímž však dosáhneme pouze kurzovní hodnoty, protože cena těchto mincí má mnohem větší sběratelskou a historickou hodnotu. Obecně bychom mohli stávající hodnotu koruny v roce 1900 vynásobit 40x, čímž dostaneme přibližnou porovnatelnou dnešní hodnotu.
Papírové peníze se začaly vydávat v Rakousku r. 1762 spolu se stříbrnými a měděnými mincemi. Národní banka ve Vídni, vydávající papírové bankovky, však byla otevřena až r. 1816 a byla prakticky jako poslední z význačných států. Nejstarší zaznamenaný peněžní ústav, vydávající státní bankovky je od roku 1663 ve Švédsku, v Anglii se vydávají od roku 1694, v Norsku od r. 1695, v Dánsku od r. 1713, ve Francii od roku 1718 (Skot Law), v Rusku od r.1768, v Prusku od r. 1805.
V období války s Francií na přelomu 18. a 19. století dochází k nesrovnalostem, protože vládl všeobecný názor, že Rakousko se dostane plně do područí Francie a proto se tímto projevila i nedůvěra k papírovým penězům a vydávaným měděným mincím (měďáky). Roku 1802 byly vydány 7 krejcarové stříbrné mince, které měly mít platnost od 7.února 1805. Proto vydal císař František II. 1 milion Guldenů na pokrytí 12 a 24 krejcarové papírové mince. Válečné události té doby měly neblahý vliv na růst inflace papírových peněz, které neustále ztrácely své hodnoty. V tomto údobí se vydaly mince hodnoty 6 a 24 krejcarů, za 12 ti krejcarové mince však bylo možné vyměnit pouze 4 rýnské krejcary. Tato inflace peněz se projevila samozřejmě i v cenách potravin, které nesmírně stoupaly. Příkladně za 1 libru vepřového masa se dříve platilo 7-8 krejcarů, v této době však již 30 kr.  Tolary ražené v Kremnici v období Rakouska-Uherska. Nahoře z období vlády Ferdinanda II., uprostřed Leopolda I., dole z období Marie Terezie
Válečné poplatky Francii byly nesmírně velké a proto došlo i ke konfiskaci stříbrných a zlatých předmětů, kterými se tyto poplatky platily. Za odevzdané předměty byly vydávány obligace a to za marku čistého stříbra obligace v hodnotě 23 fl. 56 kr., za marku čistého zlata 359 fl. 30 kr. Jak je výše uvedeno, vydáním stále nových a nových papírových peněz se jejich hodnota neustále snižovala. V oběhu se nacházelo na svojí dobu nesmírných 1,06 miliard fl. Za této situace bylo jasné, že vydané obligace nebude moci stát vyplatit a proto zavedla nový kurz pro tyto obligace, pro které se vydala nová emise v kurzu 1 : 5, takže původní hodnota klesla na pouhou 1/5 původní.
Roku 1816 místo obligací nastoupily nové bankovky, které nahrazovaly dosavadní obligace. Měděné mince hodnoty 15 a 30 obíhaly až do roku 1848, kdy byly nahrazeny v poměru 5 : 1, čili za 15 krejcarů obdržel 3, eventuelně za 30 kr. 6 krejcarů vídeňské měny. (Byly nazývány potvrzenkami). S jejich stažením z oběhu však v obchodní síti vznikly problémy, které řešily obchodníci svérázným způsobem. Vydávali prostě vlastní papírové peníze odpovídající hodnoty. Tyto bankovky se vyskytly i v Mimoni. Jsou uváděny obchodníci Schwab a Fehlinger, a také rytec Günter, který však vydával vlastnoruční kovové peníze z mosazného plechu. Tomuto svéráznému způsobu řešení nedostatku potřebných peněz zabránil stát vydáním státních bankovek hodnoty 6, 10 a 20 krejcarů. Že v Mimoni vládl vždy pořádek svědčí skutečnost, že se zde s okamžitou platnosti dalšímu uplatňování těchto soukromých peněz zamezilo, na rozdíl od okolních měst, kde se tyto ještě delší dobu uplatňovaly. Přesto však bylo nutno nějakým způsobem řešit problém s nedostatkem drobných peněz. Opět si důmyslný člověk věděl rady, když bankovky větší hodnoty prostě roztrhl na polovinu či čtvrtinu a problém byl vyřešen.
24.ledna 1857 uzavřelo Rakousko spolu se státy Německa novou mincovní smlouvu, která vstoupila v platnost 1.listopadem 1858, kdy byla v Rakousku zavedena rakouská měna. Tato nová měna vycházela z 1 libry čistého stříbra, která odpovídala 45 fl. v Rakousku a 30 tolarům v Prusku.  Měděný krejcar Marie Terezie z roku 1761
 Tolar císaře Josefa II. z roku 1771
 Měděná 15 krejcarová mince z období Františka I. (1807)
 Drobné měděné mince z počátku vlády císaře Františka Josefa I. z roku 1851.
Korunová měna byla zavedena roku 1893. Všechny dosavadní peníze, s výjimkou stříbrných guldenů, které platily až do r.1902, byly staženy z oběhu. Bankovky byly zavedeny v hodnotě 1000, 100, 50, 20 a 10 korun, zlaté mince v hodnotě 20 a 10 korun, stříbrné mince v hodnotě 5 a 1 koruna. Jako zlomky korun byly vydány niklové mince (nikláky) v hodnotě 20 a 10 haléřů a bronzové mince (měďáky) hodnoty 2 a 1 haléř. Tato měna se zachovala až do konce 1.světové války a korunová měna byla převzata i nově vzniklou Československou republikou v roce 1918. Byla však provedena měnová reformace na československé koruny.
Přesto však bylo nutno nějakým způsobem řešit problém s nedostatkem drobných peněz. Opět si důmyslný člověk věděl rady, když bankovky větší hodnoty prostě roztrhl na polovinu či čtvrtinu, problém byl vyřešen.
24.ledna 1857 uzavřelo Rakousko spolu se státy Německa novou mincovní smlouvu, která vstoupila v platnost 1.listopadem 1858, kdy byla v Rakousku zavedena rakouská měna. Tato nová měna vycházela z 1 libry čistého stříbra, která odpovídala 45 fl. v Rakousku a 30 tolarům v Prusku.
Korunová měna byla zavedena roku 1893. Všechny dosavadní peníze, s výjimkou stříbrných guldenů, které platily až do r.1902, byly staženy z oběhu. Bankovky byly zavedeny v hodnotě 1000, 100, 50, 20 a 10 korun, zlaté mince v hodnotě 20 a 10 korun, stříbrné mince v hodnotě 5 a 1 koruna. Jako zlomky korun byly vydány niklové mince (nikláky) v hodnotě 20 a 10 haléřů a bronzové mince (měďáky) hodnoty 2 a 1 haléř. Tato měna se zachovala až do konce 1.světové války a korunová měna byla převzata i nově vzniklou Československou republikou v roce 1918. Byla však provedena měnová reformace na československé koruny.
Přehled platidel, které se vyskytovaly v Mimoni a jeho okolí.
1 libra platidla (13. stol.) = 367,2 gramů
1 talent (13. stol.) = 20 šilinků
1 šilink (13. stol.) = 12 feniků
1 šilink (13. stol.) = 1 pražský groš
1 pražský groš (13. stol.) = 12 feniků
1 kopa praž. grošů (13. stol.) = 3 talenty
1 kopa = 60 kusů
1 míšenský groš (15. stol.) = 2 pražské groše
1 pražský groš (15. stol.) = 7 bílých feniků
1 bílý fenik (15. stol.) = 2 malé feniky
1 marka stříbra (do r.1547) = 16 lotů = 28 dkg
1 lot (do r.1547) = 17,5 g (1,75 dkg)
1 říšský zlatý (od r. 1547) = 60 krejcarů
1 krejcar (od r. 1547) = 3 bílé feniky
1 dukát (od roku 1528) = 30 grošů
1 dukát (r. 1561) = 45 praž. grošů
1 tolar (r. 1573) = 1 kopa míšenských grošů
1 kopa míš.grošů(r. 1573) = 70 krejcarů
1 kopa míš.grošů (r. 1573) = 30 bílých grošů
1 bílý groš (r. 1573) = 2 malé groše
1 kopa míš.grošů (r. 1573) = 60 malých grošů
1 tolar (r. 1620) = 45 bílých grošů
1 tolar (r. 1620) = 150 krejcarů
3 bílé groše (r. 1620) = 10 krejcarů
1 dukát (r. 1623) = 1 1/2 říš.tolaru
1 tolar (za Ferdinanda II.) = 120 krejcarů
1 marka stříbra (od 30.7.1834) = 20 konv.mincí
1 marka stříbra (od 30.7.1834 v Německu) = 14 tolarů (něm.)
1 zlatý (říš.gulden) (saská mince) = 28 pas. grošů
1 fl. rýnský (saská mince) = 60 pas. grošů
1 český groš (saská mince) = 2 pasov. groše
1 pasovaný groš (saská mince) = 25 haléřů (1900)
1 fl. bankovky (roku 1816) = 4 groše
1 fl. (roku 1816) = 12 krejcarů
1 fl mince(roku 1816) = 20 grošů
1 fl. mince(roku 1816) = 60 krejcarů
1 fl. vídeň. měny r. (1848) = 24 kr. k.m.
1 fl. vídeň.měny (1848) = 36 kr. r.m.
1 kr. r.m. = 2 haléře (1900)
1 libra čist.stříbra r. (1857) = 45 fl. r.m.
1 libra čist.stříbra (1857) = 30 říš.tolarů
1 fl. r.m. (od r. 1893) = 2 koruny (K)
1 K (koruna) od r. 1893 = 100 haléřů (od r. 1893)
Zkratky : k.m. = konvenční měna (1753-1857)
r.m. = rakouská měna od r.1858
K = koruna
kr. = krejcar
Výše uvedený přehled je nutno ještě doplnit o některé další jednotky, které jsou pro peněžnictví důležité
denár - stará česká jednotka hmotnosti v mincovnictví, která nesla i název fenik, odvozený od něm. Pfennig. Hodnota se uvádí jako
1 denár (fenik) = 1,011 g = 1/512 české libry.
Jiné prameny uvádějí též hodnoty
1 denár(fenik) = 0,932 g = 1/256 hřivny kolínské
nebo-li říšské římsko-německé
hřivna - stará hmot. jednotka v rozsahu 238 až 257 g. V Německu je její adekvátní hodnota 1 Marka. Původ názvu hřivna je v ozdobě kolem krku, náhrdelník, na rozdíl od německého názvu Marka, který znamenal značení závaží značkou, čili Markou. Česká hřivna se připomíná poprvé roku 1074 v bule papeže Řehoře VII. Používalo se jí pro hodnocení drahých kovů a později se používalo jako označení platidla.
1 hřivna = 256,88 g = 1/2 české libry
Přeměřováním starých měr byly zjištěny tolerance v rozsahu 250,1 až 255,8 g.
V polovině 11.stol. jsou zjištěny hodnoty 216 g, ve 14.stol. 253,2 g.
1 hřivna kolínská = 238,6 g
mark je stará hmot.jednotka, která není shodná s Marka (hřivnou), je jí však podobná. Vyskytuje se v Dánsku (248g = 1/2 pund), Holandsku (246,1 g), Švédsku a Dinsku (212,6g=1/2 pund). V Německu se uvádí 233,8 g nebo 233,9 g a 1 Mark = 1/2 Pfund. V Rakousku-Uhersku je uváděna jako mincovní váha nebo-li libra, kde
1 Mark (vídeňská, rakouská) = 280,7 g = 384,4 Gran = 512 Heller =
= 256 Pfennig (Denar) = 64 Quent = 24 Karát = 16 Lot = 8 Unze.
Jiná hodnota tzv. kolínská uvádí hodnotu = 233,9 g.
Pfennig je shodný s Denarem. V Rakousko - Uhersku se jednalo o jednotku v mincovnictví, kde
1 Pfennig = 1,096 g = 1/256 Marka
Zpracoval : Osvald Hons ©
|
V dnešním desátém díle Kroniky města Mimoně, sepsané kamarádem Osvaldem Honsem, dokončíme obsáhlou kapitolu o počasí až do roku 2003 a budeme se věnovat času a penězům, které u nás platily.
Zpět na předešlou stránku
