Konec měsíce se projevoval s nočními mrazy a denními ranními mlhami. Od 27. února až do 20. března bylo období bez mrazů s velmi pozvolným oteplováním. Opravdové teplo nastalo 20.března, kdy teploměr ukazoval 22°C a následující den již 24°C. Poté následovala bouřka. 26.III. nastalo opět ochlazování se sněžením, které pokračovalo až do konce měsíce. Od 8. až do 10. dubna trvaly sněhové vánice s nočními mrazy až -5°C. Příjemné počasí se střídalo rychle se sněhovými vánicemi a mrazy až do konce dubna. Jestliže březen byl chudý na vláhu, pak duben jí překypoval. Květen započal studeným počasím, avšak bez deště, který se ohlásil až 18. 5. Květenství se ohlásilo a téhož dne se začaly tvořit klasy žita a 10. - . 20. května června začalo kvést. První polovina června byla studená, druhá polovina byla naopak krásného počasí. Žně započaly 28. července. Srpen byl větrný. Všechny obiloviny dozrály téměř ve stejný čas, takže nastalo velké snažení o jejich sklizeň za relativně krátkou dobu. Úroda byla hodnocena jako velmi dobrá. 23. srpna začalo pršet, 25. srpna se přihnala velká vichřice, která způsobila četné škody. Deštivé počasí vydrželo až do poloviny září, kdy nastalo suché období. První mráz se ohlásil 17. září. Říjen byl poměrně chladný, jinovatka byla prvně zaznamenána 22. října a poté až 26. listopadu. 4. prosince napadl první sníh a podstatné ochlazení započalo 15. prosince, kdy náhle klesly teploty až na -17°C. Sněhové vánice se ohlásily 27.XII., které vytvořily množství závějí. Vichřice a mrazy až do -16°C byly až do konce roku. Na Silvestra se přehnala velmi silná sněhová vichřice.   Povodeň v druhé polovině třicátých let. Nahoře dnešní Mírová, dole v dnešních V Lukách
1939 První dny v lednu byly mírné s oblevou, která ustala až 12. ledna. Následující den se dostavila náhlá sněhová vánice, ale do 22. ledna však veškerý sníh již zase zmizel. 26. ledna začalo mrznout, mráz vydržel až do 7. února. Následovalo mlhavé a deštivé počasí. Až na ojedinělé sněhové přeháňky byl únor mírný. Od 7. do 9. března byly sněhové vánice, které se opakovaly 15. a 16. března. Všechny cesty v tomto období byly neprůchodné. 17. března byl mráz o -12°C. Toto počasí trvalo až do konce měsíce. Duben byl přes den mírný, ovšem v noci byly mrazíky. Vlaštovky se ukázaly již 10. dubna. Ve dnech 13. až 15. se okolím přehnaly časté silné bouřky, 23. dubna rozkvetly trnky. 19. dubna začalo studené počasí, které se udrželo po celý květen. V první polovině května nebyly zaznamenány žádné mrazy, ale přes den bylo pouze 5 až 10°C. Třešně začaly kvést 2. května, 15. kvetly ranné hrušky, 20. jablka a švestky, žito začalo tvořit klasy 25.května a 10. června začalo kvést. Až do tohoto dne bylo suché počasí, teploty vystoupily až na 27°C. 11. června se přihnala velká bouřka. Následující období až do konce měsíce přineslo častý déšť. 1. července bylo 32°C tepla. Poté následovaly četné bouřky s ochlazením až na 10°C. 9. jakož i 16. července se odpoledne ve 3,00 event. v 17,30 přihnaly bouřky doprovázené průtrží mračen a vichřicí. Žně započaly až 10. srpna a protože často pršelo, byla sklizeň velmi náročná. Bylo i několik málo horkých dní, kdy teplota dosáhla až 30°C. Září začalo suchým počasím, od 13. však začalo opět pršet, 21. září přinesl první mrazík (-2°C), které se opakovaly i několik následujících dnů. Na počátku října bylo přes den 6-8°C nad nulou, následoval déšť a 26. října poprvé sněžilo. Přes den bylo těsně nad nulou. 27. října bylo -5°C, 28. nasněžila 6 cm vrstva sněhu (-2°C), 29. října klesla noční teplota na -5°C. Počasí v říjnu bylo shodné s rokem 1864. Od 1. listopadu byly zaznamenány denní teploty -2°C., od 5. listopadu byly denně ranní mlhy a až do 15.11. denně pršelo, který 19. 11. nahradilo sněžení a mrazy až -9°C. Sněžilo i 25. a 26.11. se přihnala vichřice doprovázená deštěm. První část prosince se projevoval sněžením a vichřicemi, zima se usadila a trvala nepřetržitě až do konce roku. Silné mrazy byly zaznamenány 22.12. (-20°C) a 26. (-30°C). Denní teploty byly v prosinci okolo -15°C, v noci klesly místy až na -28°C. V poslední prosincových dnech hustě sněžilo, takže na Silvestra byl provoz na cestách již velmi obtížný, místy zcela neprůjezdný, takže bez lopat nebylo možno ani cestovat. Úroda sena, otav a jetele byla dobrá, bohatá byla úroda také řepy a zelí. Sklizeň obilovin byla uspokojivá a brambor bylo dostatek. V důsledku nepříznivého počasí trvaly polní práce až do prosince. Využívalo se každého vhodného dne. K tomuto přistupuje ještě i skutečnost, že mnozí rolníci museli již v říjnu narukovat do počínající válečné vřavy.
Červenec 1939 byl mimořádně větrný, vyskytlo se 7 těžkých bouřek s velkým množstvím úderů blesků, které způsobily mnoho místních škod. V Polevsku např. po úderu blesku 16. července večer v 8,00 hodin vyhořel celý kostel. V červenci bylo zaznamenáno celkově 137,1 mm vodních srážek, jen 17. VII. napršelo 35,5 mm. Pohyb cen obilí v okresech Č. Lípa a Německé Jablonné (Jablonné p.Ješť.) byl v době od března do června 1939: žito 19,50, 19,70 a 19,80 ŘM, pšenice 20,60, 20,80 a20,90 ŘM, ječmen 17,10 ŘM, oves 16,10, 16,90, 17,- a 17,10 ŘM. Sklizeň ovoce byla přijatelná. 1 kilo hrušek nebo jablek stálo 40 a 60 feniků (1 fenik = ~ 8 až 10 haléřů). Obecný charakter počasí v tomto roce lze označit za studený a mokrý.
1940 1. ledna doprovázel mráz také sněhové závěje, které se tvořily v silném větru až do 4. ledna. 3. ledna bylo možno na severní straně pozorovat přesně od 17,45 hod. nádhernou polární zář, která setrvala po dlouhou dobu. Od 4. ledna jsou zaznamenány četné námrazy, a následovaly mrazy v rozsahu 8 až 15°C přes den a v noci klesla teplota v rozsahu od 12 až 26°C. Tyto mrazy provázelo suché počasí, které vydrželo až do 20. ledna. Poté následovalo silné sněžení až do 3. února, při čemž se teploty pohybovaly v rozmezí -10 až -18°C. 5. února náhle vystoupila teplota k nule, 6. února bylo mlhavo a při +2°C začalo pršet. toto počasí trvalo až do 9. II., kdy opět začalo s poklesem teplot sněžit, což vydrželo až do 23. února. Teplota v tomto období klesla až na -16 až -20°C. Až do konce měsíce pak bylo mlhavo, při denních teplotách okolo -5°C a nočních mrazech až -8°C. Tento charakter počasí vydržel až do 10. března. 5. březen byl velmi bouřlivý, od 9.3. napadlo velké množství sněhu, který padal až do 11.3, od 12. do 14. března byla silná obleva při +7°C. 14.3. večer se přehnala silná bouře s blesky a silnými hromy, a po ní následoval orkán se sněhovou vánicí. 17.března , sobota před Velikonocemi, byla denní teplota +4°C a v noci -6°C., 19. opět silné sněžení, 19. přišlo náledí a mlha, 21.3. pršelo až do odpoledne 23.3. na Bílou sobotu. Večer na slavnost Vzkříšení bylo počasí již umírněné, které vydrželo až do úterka po Velikonocích (26.). Večer okolo 21 hodiny 24.března bylo opět na severní straně možno pozorovat krásnou polární zář. 26.III. ve večerních hodinách se opět přihnala bouře, která přinesla sněžení a citelné ochlazení. Duben začal krásným počasím, od 4. začalo pršet, poté opět sněžit a mrazík -3°C.. Tento stav vydržel až do 16. dubna, kdy začalo jarní počasí, kdy přes den vystoupila teplota až na +20°C. Teprve s příchodem tohoto počasí bylo možné zahájit polní práce. Od 29. dubna až do 6. května bylo sice chladné počasí, avšak bez nočních mrazíků. Od 4. do 8. května bylo deštivo, které ukončila bouřka. První květy třešní se objevily 2. května, 6. následovaly trnky. 16. května opět napadl sníh, který přinesl opět chladné počasí. Těžké bouře s četnými údery blesků se přihlásily 24. května (množství škod). Poté nastalo suché období až do 20. června. 26. května se začaly tvořit klasy obilí, 10. června začalo obilí kvést.
Červenec byl velmi deštivý a studený. Proto bylo možno zahájit žně až 10. srpna. Žito, pšenice, oves dozrály prakticky současně, po dobu žní však bylo poměrně příznivé počasí. Mírné deštivé zálivky mezi 15. a 24. srpnem urychlovaly svoz úrody. Následující studené počasí zabraňovalo další nárůst obilí.
V září bylo opět chladno a deštivo. Tento charakter počasí trval až do poloviny října, kdy nastoupilo období sucha. Pozdější sklizeň úrody se v důsledku dešťů protáhla až do této doby. 20. října, kdy se také přihlásil první noční mráz. Večer 25.X. napadlo množství sněhu stejně jako následující den. Přes den byly -2°C. Ostrý severní vítr vydržel až do 30. října. Následující den pak přinesl oblevu, takže 2. listopadu byla celá krajina opět beze sněhu. 3. listopadu se přihnal orkán, který způsobil na objektech a v lese mnohé škody. Deštivo, chladno a větrno bylo až do 18. listopadu, následovalo suché počasí až do 27. listopadu, poté malé sněžení až do 30. 11. V období mezi 5. a 7. prosincem napadlo velké množství sněhu, jež doprovázely silné vichřice a barometr ukazoval velmi nízkou hodnotu, jakou po dlouhá desetiletí nebylo zaznamenáno. Od 8. až do do 14. prosince bylo mnoho sněhu při teplotách -6 až -16°C. 22.prosince bylo zaznamenáno -22°C. Suché mrazivé počasí trvalo až do 27.12. Poté následovaly sněhové vánice, které přerušilo 31. prosince slabá obleva za neustávajícího velmi silného větru.
1941 Tento rok započal sněhovými vánicemi a zavátými cestami a silnicemi, který trval až do 5. ledna. Následující den se projevoval jinovatkou a mlhami. Mrazy -8 až -12°C následující dny klesly až na -16°C. Od 19. do 21.ledna hustě sněžilo. Poté nastoupilo poněkud příjemnější počasí o -2°C. V období od 24. do 28. se vyskytovala celodenní mlha. Poté bylo opět chladněji až do 5. února, následovalo slabé sněžení do 11.2. a poté nastala obleva. Denní teploty vystoupily až na +5°C, v noci poklesly teploty naopak až na -5°C. Od 23. až konce měsíce padal opět sníh. Poté až do 10. března opět obleva. Březen byl většinou až do 22. chladný s občasnými sněhovými přeháňkami. Trvalá obleva začala až od 25. března, které však přerušilo sněžení 1. dubna s následujícím chladným počasím. Denně byly zaznamenány noční mrazíky až do 20. dubna, kdy začalo místo sněžení pršet. Následující dny padal sníh s deštěm až do 28.4., kdy se začalo počasí vylepšovat. Až do 8. května bylo sice mezi +3 až +5°C, ale v noci byly opět mrazíky, které skončily 14. května. Poté pršelo. Trnky kvetly od 22. května, klásky se začaly ukazovat po 2. červnu, stejně tak květy ovocných stromů. Následující příjemné počasí probudilo přírodu velmi rychle. 5. června se přihnala bouřka, po které následovalo ochlazení až na +5°C. poté se opět oteplilo na denní teploty 10 až 13°C až do 24. června. Obilí začalo kvést 21. června.
Od 2. do 5. července setrvale pršelo, poté následovalo vyjasnění a krásné teplé počasí. až do 16.7., kdy se opět dostavila silná bouřka, následovalo však opět teplo. 3. srpna bylo zaznamenáno na slunci 33°C, následující den byla bouřka a poté se ochladilo. až na 5 až 10°C. V období 15. až 18. srpna. bylo opět velmi teplo (až 35°C). Začátek žní započal 14. srpna, ovšem deštivé počasí protahoval sklizeň úrody. Částečné zlepšení počasí nastalo až koncem srpna, netrvalo však dlouho, protože následující deště trvaly až do 20. září. Do 9. října bylo příznivé počasí, poté opět chlad a deštivo až do 20.10., kdy nastoupily noční mrazy. První sníh se ukázal 25. a 26. 10. Ochlazení pokračovalo, takže 2. listopadu byly zaznamenány mrazy –5°C, které dále pomalu klesaly. Sběr brambor probíhal v tomto velmi nevlídném počasí obtížně a mnohé zůstaly na poli, stejně tak řepa a zelí, protože 10. listopadu napadlo opět množství sněhu. 14. listopadu byly zaznamenány mrazy -8°C. 17.11. je zaznamenáno náledí, 18.11. pršelo a bylo 5°C tepla. Tento charakter počasí setrval až do 27. listopadu. V noci 25.11. bylo -10°C a přes den až -5°C. 2. prosince bylo mlhavo, jinovatka, jinak však sucho a -12°C. Tento den začalo sněžit až do 10.prosince.. V uvedený den byla vichřice, 11.12 pršelo a byla mlha. 24.prosince sněhová vánice stejně jako následující den. Ve dnech od 26.XII. až do konce měsíce časté sněžení při -5 až -15°C.
1942 Leden začal nevlídným, mlhavým počasím s teplotami od +1 do -3°C. Od 5. ledna opět sněžení při -10°C. poté následovalo občasné sněžení při denních teplotách v rozmezí -8 až -10°C, v noci klesly teploty až na -15°C. 18. ledna byly zaznamenány denní mrazy -16°C a v noci klesly až na -27°C.. Ve dnech 24. a 25. ledna je zaznamenána sněhová vánice, kdy barometr klesl o 27 mm pod normál. Tento stav hluboké tlakové níže setrval až do konce ledna. Sněžení na počátku února pokračovalo při denních teplotách -5 až -20°C. 12. a 13. února se přes zdejší krajinu přehnala silná sněhová bouře, která vytvořila velké sněhové závěje. Ty zcela zastavily dopravu, dokud sněhové pluhy neobnovily průchodnost cest. 25. února se náhle oteplilo až na +1°C, což byl začátek následné oblevy. 28. února byla zaznamenána teplota +5°C. 6. března však opět uhodily mrazy, které setrvaly až do 13. března na hodnotách *15 až -20°C. Od 21. března přišla opět náhlá obleva, avšak každodenní noční mrazíky pozastavovaly prudké tání obrovských hromad sněhu, které mohly být příčinou povodní. K tomu naštěstí nedošlo. Na počátku dubna se počasí začalo vylepšovat, nočních mrazíku ubývalo, zbývající ostrovy zbylého sněhu rychle mizely. Noční mrazy zmizely zcela teprve uprostřed dubna, takže polní práce se dosti zpozdily. Protože však nastoupivši počasí bylo velmi příjemné, byly tyto práce brzy dohnány. Většiny dní měly ranní mlhy s ojedinělými dešťovými přeháňkami. Teploty se pohybovaly v rozmezí +1 až +4°C. Ve dnech 13. a 14. května se počasí změnilo v silně deštivé. Třešně a trnky začaly kvést 12. května, od 20.V. kvetly již i ostatní ovocné stromy.
1946 Zima v roce 1945/46 byla velmi krutá s velkými škodami na mostě, kanalizačních a vodovodních zařízeních jakož i na komunikacích. Velká povodeň v tomto roce je zaznamenána pouze ve vzpomínkách pamětníků.  Povodeň roku 1946 pod Křížovým vrchem u můstku přes potůček. Ploučnice tekla tehdy ještě 3m od obvodové zdi jatek pod Englovým vrchem  Velká voda roku 1946 - V Lukách
1947 V roce 1947 bylo katastrofální sucho a velká neúroda. Od května až do září nikdy nezapršelo. Ploučnice však nevyschla, měla vždy dostatek vody, i když částečně se i zde snížila hladina toku. Stejně tomu tak bylo u Panenského potoka.
1956 Po hladině Ploučnici pluly ve dnech 3. a 4. března velké kusy ledu, které hrozily zatarasením koryta s následnou povodní. Zima 1955/56 byla velmi mrazivá. Zima začíná mírně, málo sněhu.
1957 Zima mírná, sněhu málo, jaro přišlo velmi brzy, jarní počasí bylo teplé. Podzim roku 1957 byl velmi deštivý, sníh jen krátce, trvale až v prosinci.
Jaro 1958 přišlo opožděně, 1. dubna napadl sníh, který vydržel až do poloviny dubna. Sníh padal také hojně v březnu. Zajímavý pohled na ptáky, zvláště na čápy, kteří létali nad zasněženou krajinou. Červen byl dosti deštivý, Ploučnice se často rozvodňovala, Malá ul. se několikráte ocitla i když mírně, přeci jen pod vodou. Největší rozvodnění Ploučnice však vytvořilo souvislé jezero o rozloze ~ 10 km2. 1.12. napadl první sníh zimy 1958/59. Následovaly noční mrazy. Pak zase teplo, na vánoce pršelo.
1959 Na Nový rok pršelo, odpoledne svítilo slunce, teplé jarní počasí. Následoval lehký mráz a začalo sněžit. 31.ledna lehký mráz, pole bez sněhu. 1.2. napadlo 20 cm sněhu, 2.2. mráz –15°C, který vydržel celý týden. 1.–3. III. teplé jarní počasí. Po několikadenních vedrech se nad M. přehnala velmi prudká bouře doprovázena průtrží mračen po 17,00 hod. Prudký liják zvedl hladinu Ploučnice, kanály ve městě nestačily odvádět vodu. Následovala krátká povodeň, kdy byla přerušena doprava. Bouřka byla doprovázena velkým krupobitím. Poté následovalo dlouhé deštivé počasí.
První sníh napadl 9.12. V noci z 26. na 27. 12. byl velmi silný liják a bouřka. Vánoce byly doslova na blátě.
1960 Začátek roku deštivý, charakteristické pro chladné jaro.
1961 Zima 1960/61 byla mírná, málo sněhu a malé mrazy. Jaro předčasné, duben velmi teplý a suchý, květen chladný a deštivý. Červen velmi teplý. Jediný mrazivý den byl 26.leden, kdy v Hradčanech naměřily –23°C.
1962 Leden proměnlivý, mírné mrazy i sluneční dny, sněhu málo. Únor byl mrazivý s množstvím sněhu
1963 Zvláštní nebeský úkaz. Slunce bylo v mraku uprostřed světelné elipsy. V říjnu a listopadu bylo suché počasí, počátkem prosince nastoupily mrazy, sněhu však bylo málo. 1. sníh až 12.12.63. Jinak klidno.
Zima 1962/63 byla velmi tuhá a mrazivá, mnoho sněhu. Mrazy stejné jako v roce 1946/47. Ještě i v březnu byly mrazy dosahující - 21C (v Hradčanech). Jaro bylo opožděné, květen a červen však vše v přírodě dohnaly, úroda byla rozmanitá, nikoliv však vysoká.
1964 Srážky : Celoroční množství = 601,5 mm,
v letech 1890 - 1940 činil dlouhodobý průměr 648 mm,
v letech 1951 - 1963 činil dlouhodobý průměr 638,9 mm., 1951/1964 = 636,3 mm, 1965 Celoroční souhrnné srážky činily 771,4 mm
1968 Velká sněhová kalamita, až 1 m závěje sněhu.
1969 Abnormální tropické dny v červenci.
1971 V roce bylo celkem 187 dní se srážkami, z toho 51 s neměřitelným množství denních srážek.
Souhrn ročních srážek 514,1 mm, Dlouhodobý roční průměr let 1951 - 1971 659,0 mm
1972 Celkové srážky v r. 1972 činily 522,8 mm, Celkově byl rok 1972 suchý, 7 měsíců bylo srážek pod celkovým průměrem, se srážkami bylo 172. Množství celoročních srážek byl o 136,2 mm nižší než-li dle dlouhodobého průměru 1951/71 a dlouhodobý průměr se v roce 1972 snížil oproti 1951/71 o dalších 6,2 mm.
1974 Celý rok extrémní výkyvy počasí. Prosinec byl jako druhý nejteplejší měsíc za posledních sledovaných 200 let v Klementýnu (1775-1974). Tepleji bylo pouze v r. 1934 o 0,5 oC. Negativně odchylně vzhledem ke 200-letému teplotnímu normálu se ukázaly letní měsíce červen a červenec a podzimního října, vždy o téměř 2 oC nižší. Díky převažujícím kladným vysokým hodnotám v ostatních měsících proti normálu dosáhl celoroční průměr 10,8 oC = po r. 1934 opět druhý nejvyšší kladná odchylka celého dosavadního 20. stol.
1975 Rok 1975 měl jen 72,2 % srážek za posledních 25 let. Leden byl nadprůměrně teplý, únor beze sněhu, klidno, jasno atd., konec listopadu však byl mrazivý, prosinec suchý a teplý. Součet srážek 478 mm, dlouhodobý průměr = 648 mm.
1976 Nový rok začal deštivě, 3. ledna velká bouřka s vichřicí. Součet srážek v roce 1976 = 516,5 mm,
Dlouhodobí průměr 1951-76 se snížil na 642,9 mm. Rok byl na srážky chudý, dlouhodobý průměr se snížil o 5,1 mm. Nejsušším měsícem byl duben.
1977 1. ledna bylo překrásné počasí, následující neděle však velká obleva, mlhy.
První polovina července deštivo, v polovině proměnlivě, na závěr teplo a slunečno. Do 15. srpna opět deštivo, poté 11 slunečních dní. Srážky = 761,2, Dlouhodobě 1951 - 1977 = 647,7 mm.
Bilance dlouhodobých sledování srážek se proti roku 1976 zvýšila o 4,5 mm.
1978 Počasí v 1. polovině roku 1978 - polovina února s trvalou pokrývkou sněhu, druhé polovině oteplení, občasné tání. V březnu oteplení, ovšem s nočními mrazíky. 1. podzimní mrazík = 27.října 1978, 1. mráz - 10oC = 5.12.1978
1. sníh = 26.11.1978, roční srážky = 814 mm, dlouhodobý 1951-1978 = 653,3 mm
1979 První mráz = 30.9.79, poslední mráz (jarní) = 11.5.79. První sníh = 5.11.79, poslední sníh (jarni) = 1.5.79, První bouřka = 19.4.79., poslední bouřka = 18.10.79. Nejvíce sněhu = 20.12.79 ( 15 cm ), srážek 1979 = 690,4 mm
dlohodobý průměr 1951 - 79 = 637,5 mm
1980 poslední jarní sníh - 24.dubna, první podzimní sníh - 3. listopadu , poslední jarní mráz - 2. června, první podzimní mráz - 6. října, první bouřka roku - 8. května, poslední bouřka roku - 18.října.
Nejvíce sněhu napadlo - 2. ledna ( = 14 cm ), největší denní srážky - 30.7. ( = 61,4 mm ) 13.10. ( = 32,8 mm )
Nejvyšší pokrývka sněhu - 27. ledna ( = 25 cm ),
Průměr ročních srážek - 787,2 mm, dlouhodobý 1951-1980 = 659 mm
1981 Průměr srážek za rok = 982,3 mm = 149,1% dlouhodobého v r. 1980.
Dlouhodobý 1951-1981 = 669,4 mm = navýšení o 10,4 mm proti roku 1951-1980.
Suma dní se srážkami 214, se sluncem 182, se sněh. pokrývkou 101, se silným větrem 25, s místními bouřkami 25
Celkem napadlo sněhu 174 cm, z toho v lednu = 61 cm, prosinci = 65, ostatní 48 cm.
První podzimní mráz 24.října. První podzimní sníh 15. listopadu. První bouřka 31.ledna vzdálená, 22.3. místní
Poslední bouřka 23. prosince.
Maximální denní spad sněhu 18 cm (18.února)
Rok měl pouze zvýšený stav vody bez ohrožení 17. ledna a 7. března.           Galerie obrázků z povodně v roce 1981
1984 Množství srážek = 621,9 mm = dlouhodobý 1951-1984 = 660,8 mm = 94% průměru 1983
Největší denní srážky : 21,9 mm (1.8.), 18,5 mm (2.10.), 16,6 (13.7.)
Nejvyšší sněhová pokrývka : 15 cm (25.2.)
Srážkových dnů celkem = 188, Sněžilo = 49 dní. Dnů s mlhou = 162. Se sněhovou pokrývkou = 57 dní. Se sluncem = 226 dní. Celkem spadlo sněhu = 65 cm, počet bouřek = 31. Větrních dnů = 41. Poslední jarní mráz : 29.dubna. Poslední jarní sníh : 28.dubna. První podzimní mráz : 21. října. První podzimní sníh : 18. listopadu. První místní bouřka : 14. ledna. Poslední bouřka : 5. října. Nejvíce sněhu napadlo : 24. února = 10 cm. Největší mráz byl : 17. února = - 14 °C.
Ničivá vichřice : 22. - 24. listopadu, trhala střechy, lámala a vyvracela stromy
1985 Po předcházejících průměrech s velkými výkyvy počasí byl rok podstatně vyrovnanější. Ve dnech 4. - 14. ledna byly arktické dny s teplotami až - 23 oC, poslední dny ledna se však projevily náhlé změny, déšť + mráz = klouzačka na silnici. V únoru bylo opět 10 arktických dnů s teplotami kolem -20 oC. Březen nebyl příznivý pro polní práce. Duben se projevil střídáním teplých a studených dní, veškerá vegetace se opozdila. Červen byl vlhký a celkově chladný, neumožňoval dostatečně dobře sušit seno. Červenec byl teplý ale také deštivý, žně byly zahájeny až 24. 7.. V srpnu přibližně v polovině, se vyskytlo 5 velmi tropických dnů s častými bouřkami všeho druhu. Žně byly ukončeny v polovině září. Říjen se projevil jako hodně mlhavý, ale při tom celkově suchý a vhodný pro podzimní polní práce. V 1. polovině listopadu byl velmi příjemný podzim, zvrat však přišel náhle v polovině měsíce, kdy napadlo i dost sněhu a nastala mírná zima. Prosinec však byl již téměř bez sněhu, vlhký, mlhavý a neobvykle teplý.
Roční Æ srážek = 670,4 mm. Dlouhodobý průměr srážek 1951 - 1985 = 661,1 mm. Nejvyšší denní srážky = 34,6 mm (16.srpna)
Počet srážkových dní = 207, z toho se sněžením = 66. Počet dní s mlhou = 155, se sluncem = 219.
Celkového sněhu napadlo 123 cm, nejvíce napadlo 28.prosince = 15 cm
se sněhovou pokrývkou = 77 dní, s větrem = 42.
Nejvyšší sněhová pokrývka = 23 cm (22. listopadu)
Poslední jarní mráz = 27.dubna, poslední sníh = 30. dubna. První podzimní mráz = 16. října, první sníh = 13. listopadu
Největší mráz = 8. ledna = - 23 oC
Počet bouřek = 43. První bouřka (místní) = 31.ledna. Poslední bouřka (místní) = 19. prosince
Mimořádné jevy :
- Při náhlé oblevě 2. a 3. února vystoupila Ploučnice a Panenský potok z břehů a zaplavily okolní louky.
1986 Srážky celkem = 782,5 mm = dlouhodobý průměr 1951/1986 = 664,5 mm.
- celkem spadlo sněhu = 126 cm
- nejvyšší sněhová pokrývka = 24 cm (28.2.)
- počet dní se srážkami = 185
- počet dní se sněžením = 50
- se sněhovou přikrývkou = 70
- se silným větrem = 42
- s bouřkami = 41
- se sluncem = 228
- s mlhou = 137
- poslední jarní mráz = 14.4.
- poslední jarní sníh = 12.4.
- první podzimní mráz = 25.9.
- první podzimní sníh = 13.12.
Leden byl mírný, 18. ledna náhlé mrazy způsobily poruchy v dopravě vlaků a autobusů, březen neměl vhodné počasí pro zahájení jarních polních prací. První včela a motýl se objevil 18.3., duben shodný s březnem, polní práce opožděny o 10 dnů, květen - silně deštivý, oteplení až v červnu. Červenec - několik tropických dnů. Žně začaly 14.7.. Srpen ke konci byl chladný, od poloviny září do poloviny října příjemný podzim, který přetrval i v listopadu. Sníh přišel neobvykle pozdě.
Mimořádné jevy :
Povodně : 20.1. se vylila z břehů Ploučnice a 21.1. i Panenský potok, 2. února se opět vylily oba toky z břehů, následovaly mrazy s vrcholem 27.2. (- 20° C), 9.2. byl celodenní arktický den.
30.12. silná obleva, Panenský potok se vylil z břehů, Ploučnici zachránila její regulace, která byla ukončena na podzim. Tato zatěžkávací zkouška byla velmi pozitivní.
Vichřice : 21.ledna - vichřice trhala elektrické vedení., 19. a 20. 12 narušila dodávky elektrického proudu.
1987 Průměrsné srážky = 747,2 mm, dlouhodobý = 666,7 mm (1951/1987)
- dní se srážkami = 205
- se sněžením = 46
- s mlhou = 149
- sluncem = 211
- se sněhovou pokrývkou = 82
- se silným větrem = 49
- bouřek = 33
- množství napadaného sněhu = 106 cm, nejvyšší sněhová pokrývka = 29.1. = 45 cm.
- nejvíce sněhu napadlo 28.1. = 20 cm
- nejvíce srážek bylo 15.6. = 26,5 mm (19.7. = 23,5 mm, 25.8. = 22,1 mm)
- poslední jarní mráz = 29.4.,
- poslední sníh = 21. 3.
- první podzimní mráz = 2.10.,
- první sníh = 7.12.
- první roční bouřka = 20.4.,
- poslední bouřka = 24.9. (vzdálená)
Počasí obecně nelze hodnotit celoročně příznivě. Leden byl bohatý na sníh, počátkem měsíce byla obleva a oba vodní toky se místy rozlily do okolních luk.
Arktické dny 11. - 16. 1., teplota 14.1. až na - 26° C. Obdobné byly první dny měsíce února., který byl celoročně nejmlhavější. Sněhová pokrývka dosáhla až 45 cm, která naštěstí tála rovnoměrně a hlavně pomalu. Březen byl chladný se silnými mrazy, jarní práce se opozdily. Duben měl chladné noci, vydatné rosy, zpoždění polních prací, chladné noci byly ještě v druhé polovině května a i v první polovině června. Červen byl nejdeštivějším měsícem, za červen napadlo 100,9 mm srážek. 1.7. a 16. - 17.7. byly tropické dny, což umožnilo dokončení sklizně sena, žně však nebyly zahájeny pro nedozralé obilí. Září bylo příjemné, 12.9. byly ukončeny žně, sláma však celkově sklizena nebyla. Říjen byl suchý, teplý a větrný, spadlo pouze 15,9 mm srážek. Listopad do 1.poloviny klidný, druhá polovina byla mimořádně teplá. 16. a 17.12. silné náledí narušilo všeobecně dopravu.
1988 Značné výkyvy - v lednu teplo, málo sněhu, mlhy, únor bez větších mrazů a sněhu málo i přes časté srážky.
Celoroční srážky = 748,4 mm = dlouhodobý 1951 /88 = 668,9 mm
- Dnů se srážkami = 212, se sněžením = 67, s mlhou = 152
- se sluncem = 211, se sněh. pokrývkou = 59, se silným větrem = 61
- bouřek = 46, spadlo sněhu = 110 cm.
- Poslední jarní sníh = 23.4. První podzimní mráz = 26.10. První roční bouřka = 28.2.
Do poloviny března mírná zima, poté oteplení. Téměř denně byly srážky, stále vlhko, polní jarní práce opožděny. Duben mimořádně suchý, jasné dny a větrno, noci mrazivé. V květnu pokračovalo sucho až do 28.5., kdy série bouřek toto dvouměsíční suché období ukončilo (za celé toto období spadlo pouze 18 mm srážek). Červen v normálu až do 2. poloviny, kdy opět bylo sucho. Toto počasí se projevilo v přírodě silným spadem ovoce. Červenec byl velmi teplý (tropické dny 1., 23. a 24.), při tom však dosti srážek (113,9 mm). V červenci bylo 15 bouřek, V okrese Č.L. odhadnutá škoda přesahuje 7 mil. Kčs. Velké množství srážek během 4 dnů = 111,3 mm. Jenom 29.7. napadlo 33,8 mm. Žně ukončeny 15.8. Po všechny dny, mimo velkých srážek, svítilo alespoň část dne slunce. Září byl v normálu, 5.9. byla poslední bouřka. Říjen rovněž v normálu, srážky časté ale nevydatné, hodně mlhavo. V listopadu nastoupila předčasná zima, mrazy až - 12° C. Prosinec vlhký, mlhy, plískanice, chladno.
Při pozorování pranostik :
Matěj = bez slunce, sníh, teplota okolo 0
Řehoř = zemědělci neorali, 6 cm sněhu, dále sněžilo
Pankrác, Servác, Bonifác = + 15°C, větrno a slunečno
Žofie = slunce místo deště
Medard = nepatrně zapršelo, ale následujících 12 dní ani nekáplo
Markéta = poslala kombajny do ječmene o dva dny dříve
Martin = sníh předběhl o celých 13 dní
- Nejvíce srážek : 29.8. (33,8 mm), 2.9. 23,5 mm), 27.7. (19,1 mm).
- Nejvíce sněhu napadlo = 28.2. (18 cm)
- Nejvyšší sněhová pokrývka = 29.2. (21 cm).
Mimořádné jevy :
26.3. se rozvodnil Panenský potok.
24.7. náhlá vichřice s krupobitím značného rozsahu. Mimoň sama byla ušetřena.
24.12. vichřice, vývraty stromů, 25.12 Ploučnice i Panenský potok zaplavily louky.
1989 Srážek = 475,2 mm = 663,9 mm = 73,04 % dlouhodobého normálu (nejméně od r. 1890, odkdy jsou v M. zaznamenány srážky). Od roku 1951 se jednalo o nejchudší rok na srážky. Rok lze obecně označit za suchý rok
- dnů se srážkami = 172
- se sněžením = 27
- s mlhou =133
- se sluncem = 230
- se sněhem = 27
- se silným větrem = 32
- celkem bouřek = 31
- spadlo sněhu = 50 cm
- nejvíce srážek = 8.7. (48,5 mm),
- nejvíce sněhu = 26.11. (15 cm).
- nejvyšší vrstva sněhu = 27.11. (23 cm)
- největší mráz na podzim 1.12. = - 16°C
- poslední jarní mráz = 15.5.,
- první podzimní mráz = 4.10.. Bez mrazů, byť malých, jsme byli pouze 4 měsíce.
Počasí mělo extrémní výkyvy v různých časových obdobích.
Leden = mírná zima,mrazy nepřesáhly - 5°C, sníh ležel pouze 3 dny, 11 dnů zcela bez mrazu. Březen teplý, žádný sníh, 27. 3. létali motýli. Ve všech těchto 3 měsících byly poloviční srážky oproti normálu. Duben chudý na srážky, znatelně se však proti normálu ochladilo. Nedostatek srážek se prohloubil.. Teplo a taktéž i v červnu, suchý rok pokračoval, v 2. polovině června již nebyly ani rosy. Červenec opět začal teplem, mnoho slunce, 7. a 8. července = tropická vedra. 6.7. začaly žně (o 10 dní dříve než říká pranostika o Markétě). Teplo pokračovalo i v srpnu, 16.8. a 21.8. tropické dny, málo srážek. Konec žní = 17. srpna. Září bylo teplé a klidné. V říjnu se na počátku ochladilo, konec však byl teplý a bohatý na ranné rosy. Listopad silně mlhavý, ochladilo se, konec byl mrazivý a teploměr klesal až na -15°C. 22.11. bylo zaznamenané velké náledí. Počátek prosince mimořádně chladný. 1.12. = - 16°C. Druhá polovina prosince byla velmi teplá a bez sněhu. Srážkových dnů bylo stejně jako v únoru (18), ale malé množství srážek.
Mimořádné jevy :
Zatmění měsíce - 17.8.
Ničivá vichřice - 6. května
včely vylétly již 25. února
Zpracoval : Osvald Hons ©
|
V deváté části naší kroniky, vytvořené Osvaldem Honsem, budeme pokračovat rozsáhlým přehledem počasí od roku 1937 až do roku 1989.
Zpět na předešlou stránku
