V rámci předvolební kampaně by si mělo nějaké hnutí, či strana dát do programu věc, která je poslední dobou čím dál tím víc k vidění.
Teda ne k vidění, ale k čuchání.
Dnes odpoledne to tu je zase. Smrad s velkým S. Nikdy toho nebylo tolik, sem tam to zasmrdělo, leč poslední dobou je smrad furt. Spát při otevřeném okně bývá lahůdkou.
Už by to mělo někoho zajímat.
Juknul jsem se na web a ono to opravdu zajímá.
Jak dlouho však bude v Mimoni smradu, jako v hradu ?

Na ofiko webu je na tohle téma výklad místostarosty pana Balouna. Abyste nemuseli hledat, tak ho tu přetisknu :

Největším zdrojem zápachu je v Mimoni velkovýkrmna prasat. Tu vlastní firma Solany , která má holandského majitele. S touto firmou a s orgány ochrany ovzduší a životního prostředí komunikuji již delší dobu. Dalším zdrojem zápachu by mohlo být vyvážení kejdy na pole z farmy pana Picka. Nemělo by se jednat ale o pole, které má pronajaty od města Mimoň. Pokud ano, budu se tím zabývat, s cílem upravit podmínky pronájmu.
Základním problémem je, že z hlediska zákona zápach z pěstování zvířat není škodlivina. V tomto případě zákon zná pojem správná zemědělská praxe, kterou musí zemědělec nebo pěstitel dodržovat. V případě využívání kejdy pro hnojení polí je správnou zemědělskou praxí její současné zaorávání, které ale zápachu nezabrání. V případě pěstování zvířat v halách u „starých“ provozů, které již byly zkolaudovány a nebyl v rámci stavebního povolení uplatněn požadavek na realizaci pachových filtrů, je omezování zápachu prakticky ze zákona nevymahatelné. V případě zápachu, který vadí více jak 20ti obyvatelům, musí orgány ochrany ovzduší provést kontrolu. Tím, že v případě pěstování hospodářských zvířat neexistuje norma, není proti čemu zápach hodnotit a posuzuje se, zda zemědělec dodržel tzv. správnou zemědělskou praxi, kterou má uvedenou v příslušném povolení, což náš problém neřeší.
Farma Solany v současné době žádá o aktualizaci tzv. integrovaného povolení, kde naše město je jedním z účastníků, který se vyjadřuje k návrhu firmy. První kolo již proběhlo, kde jsme vyslovili nesouhlas, aby byly do technologie farmy zapojeny rybníky pod Mimoní, které jsou nyní využívány pro čištění komunálních vod (v záměru je postavit novou čističku v Hradčanech). Požadujeme, aby firma byla napojena buď na komunální vody a nebo měla samostatný výpustný profil do Ploučnice, který bude výstupem z biologické čistírny, která existuje u velkovýkrmny. Dále jsme požadovali, aby byl stanoven nějaký limit pro zápach. Tím, že zákon o ovzduší nezná zápach z pěstování živočichů jako škodlivinu, není šance toto prosadit.
Obrátil jsem se na ministra životního prostředí o pomoc, neboť vím, že se připravuje změna zákona o ochraně ovzduší a doufám, že se někdo s naším problémem seznámí a v rámci přípravy nového zákona bude zodpovězeno, zda se tento problém do zákona dá, či nedá. Současně jednám s firmou a navštívil jsem s Ing. Smrčkovou farmu a seznámil se s technologií výroby vepřového masa, která je v Mimoni provozována. Bohužel s vedení farmy těžko hledáme shodu, protože zatímco my mluvíme o lidech, provozovatel mluví o prasatech a zákon je na jeho straně. Přestože každý hájíme něco jiného, snažíme se najít oblasti, které mohou problém alespoň částečně zlepšit. První je zprovoznění zpracování prasečí kejdy v čistírně odpadních vod, která je ukončena výrobou a spalováním bioplynu. Ačkoliv majitel ČOV i farma mají společný zájem čistírnu zprovoznit, zatím to nejde, protože ČEZ jim nechce dát připojení na elektrorozvodnou soustavu. S panem starostou jsme jim nabídli pomoc, v případě, že o ní požádají. Zde je výňatek z mé korespondence s pracovníkem firmy VIA spol. s r.o., která čistírnu vlastní :
„Současným záměrem je tento areál zrekonstruovat a zmodernizovat za účelem pokračování ve využívání BRO (biologicky rozložitelný odpad). Areál bioplynové stanice je odstaven již třetím rokem a veškerá činnost je pozastavena v důsledku negativního stanoviska ze strany společnosti ČEZ. Z tohoto důvodu v současné době areál chátra, a i když sousední prasečí farma, která produkuje značné množství energie (v podobě prasečí kejdy), kterou mi můžeme využít, bohužel nemůžeme naše zařízení spustit bez rezervovaného výkonu. Pro prasečí farmu jsme nejschůdnější koncovka, jak vyřešit nakládání s obnovitelným zdrojem energie a tou je prasečí kejda. Za veškerým současným problémem stojí megalománský rozvoj fotovoltaických elektráren, které v okolí Mimoně zabraly veškeré kapacity v elektrických sítích a brání tak dalším podnikatelům v jejich činnosti.“ Tím, že by kejda byla kontinuelně zpracovávána, lze očekávat, že by došlo ke snížení četnosti a úrovně zápachu. Toto je prioritní o co se provozovatel farmy snaží a na co se musíme společně soustředit.
Další oblastí je řešení, které se v moderních provozech uplatňuje, kterým je instalace pachových filtrů. Je to bohužel velmi nákladná technologie a zástupce Farmy Solany se nezávazně vyjádřil, že pokud by ze strany státu existoval nějaký dotační titul, vážně by o nějakém řešení uvažovali. V žádosti, kterou jsem poslal na pana ministra životního prostředí, je tato možnost zmíněna. V současné době odhaduji, že na farmě může být ustájeno 8-12 tis. ks prasat, cca 1000 ks na jeden pavilon. Cílová kapacita je 16 tis. ks. Zápach vzniká zejména větráním hal v případě překročení určité teploty a v případě tlakové inverse. Největší četnost je v letním období. Je to pro nás velmi závažný problém, který má negativní vliv na podnikání a kvalitu pobytu a bydlení v Mimoni. Nechávám si prověřit, zda existují nějaké další zákonné možnosti, jak na firmu působit, aby vedle svého zisku respektovala, že v blízké vzdálenosti žijí lidé.
Ing. Stanislav Baloun místostarosta města

Zdroj : Je tady.