Křížový vrch
|
Publikováno: 18. července 2008
|
Nachází se v jihovýchodní lokalitě našeho města, bezprostředně za dnešní restaurací Dřevěnka. Jižní a západní úbočí tohoto skalního masivu stoupá strmě vzhůru a lze na něm pozorovat erozní činnost vodního toku Ploučnice. Meandry tohoto toku však upravil již dnešní člověk. Ten nechal zasypat i malebný potůček, který se vinul od západu podél tohoto skalního masivu až železničnímu mostu přes Ploučnici, ve kterém měli svůj domov ještě v polovině 20. století raci. Zbylo po něm nyní již pouze řada starých stromů. Několik domů, které jsou jakoby přilepené ke skále Křížového vrchu si jistě zachovaly též na něj vzpomínky. Kdy tento vrch získal své dnešní pojmenování lze poměrně přesně vystopovat, není však původní. Jeho nejstarší označení bylo Galgenberg, neboli Popravčí nebo také Šibeniční vrch. Kdy tento název vznikl není přesně známo.
|
Popraviště na samém vrcholu tohoto vrchu vzniklo pravděpodobně již v ranném středověku. Naše město bylo totiž v držení význačné šlechty, která měla zcela jistě vliv i u dvora českých králů. Z této skutečnosti lze předpokládat, že i majitelé zdejšího panství za svojí službu zcela určitě získali i hrdelní právo. Vlastník hrdelního práva vykonával tuto činnost i mimo oblast svého panství v rozsahu mu přiděleného hrdelního práva. V roce 1707 naše město bylo zcela určitě mezi 386 místy, která měla toto hrdelní právo a ještě i v roce 1765 toto právo vlastnilo spolu s dalšími 354 městy v Čechách. Teprve následujícího roku toto právo zaniklo, poslední poprava se zde byla vykonána nad vražedkyní vlastního dítěte z Náhlová, datum konání však nebyl sledován. Až do roku 1680 včetně se v kostelních knihách Mimoně uvádí v záznamech o křtech, sňatcích a úmrtích obec Galgendorf, nikdy však jakýkoliv český název spojovaný s touto obcí jako příkladně Šibeničná, což je nejpříhodnější překlad. Od roku 1681 se však označení Galgendorf rovněž vytrácí, protože došlo k sloučení okolních obcí s Mimoni, což však je již jiná část historie našeho města. Jak je obecně známo, ve středověku se popravčí řemeslo smělo vykonávat mimo město. Z této zvyklostí lze usuzovat, že název Galgenberg neboli Šibeniční vrch (možná také Popravčí či Katův) existoval již dávno před rokem 1578. Pro zajímavost je možno uvést záznam, že v souvislosti s obrovskou nouzí v letech 1316 až 1319 (hladomor) měl být odnesen ze šibenice i krátce oběšený odsouzený.
V návaznosti s těmito popravami je nutno uvést ještě i tzv. Krkavčí kámen, ke kterému byl po vykonání hrdelního ortelu odsouzenec přivázán a ponechán na pospas dravé zvěři a ptákům. Tento Krkavčí kámen se měl nacházet v místech dnešního Domova důchodců.
S názvem Galgen se setkáváme až do roku 1815 také v souvislosti s dnešní Husovou ulicí, která byla v celé své délce až po dnešní Pražskou ulici uváděna jako Galgenstrasse, nebo-li Šibeniční cesta. Dnešní Křížová ulice v té době byla dosud bezejmenná., svůj název obdržela až roku 1850.
J.A.Düring (l806-1863) ve své kronice uvádí, že ještě v devadesáti letech 18. století byly na Šibeničním vrchu patrné tři díly dubové šibenice. Zvrat přišel až 3. března 1846, kdy byl na místě bývalého popravčího místa vztyčen dřevěný kříž a současně se toto místo jakož i celý vrch přejmenoval na vrch Křížový. V roce 1854 se tento dřevěný kříž zlomil a na jeho místě byl vztyčen kamenný s Kristem. Roku 1894 byl renovován a při opravě roku 1914 byl celý korpus Krista pozlacen. O celý areál tohoto vrchu se začal od svého zřízení v lednu 1901 starat Okrašlovací spolek I. městské čtvrti, který celé toto smutné místo přeměnil v krásné a milé zákoutí pro sváteční procházky s cestami a lavičkami. Patřil mezi ně i velký kamenný podstavec s křížem a již zmiňovaným pozlaceným korpusem Krista. V roce 1908 byl na tomto vrchu k uctění šedesátileté vlády císaře Fr. Josefa I. postaven a vysvěcen dřevěný vyhlídkový altánek, ze kterého byl krásný výhled na řeku a Starý zámek na Engelbergu a scenerii majestátní věže kostela na Kostelním vrchu a tehdejší nové školy na Böhmově vršku.
V roce 1931 bylo městským zastupitelstvem rozhodnuto vyjít vstříc stále více se rozrůstající evangelické obci, které již nevyhovovala modlitebna v Okrouhlické ulici čp. 9/II. Bylo rozhodnuto, že na místě stávajícího kříže na Křížovém vrchu bude postaven evangelický kostel a uvedený kříž bude přemístěn na místo, jak jej dnes známe. Veškeré přemísťovací práce se konaly téhož roku, při čemž byl korpus Krista opětně pozlacen z nákladu veřejné sbírky (560Kč). Stavba kostelíka byla započata rovněž tohoto roku. Po roce 1945 zpočátku ještě celé prostranství sloužilo svému účelu, ovšem nenašel se již nikdo, kdo by pečoval o toto milé zákoutí města. Zub času hlodal nepřetržitě a pouze skalní pískovcové sklepy nadále sloužily svému poslání pro potřeby obyvatel města.
|
Počet komentářů: 0 Komentáře ... |
Autor: Pep@k |
Přečteno: 4507x |
|