Stanice železniční dráhy tratě Lovosice - Liberec (dnes dle jízdního řádu již pouze Česká Lípa - Liberec) stojí na západní straně města v nadmořské výšce 305 m.
Až do roku 1910 se v Mimoni rozlišovaly dvě železniční stanice, nebo-li nádraží, a sice Nové nádraží ÚTD Teplice - Liberce (Ústecko teplická transversální dráha) a Staré nádraží.
Staré nádraží bylo konečnou stanicí místní dráhy vedoucí z Č. lípy přes Zákupy do Mimoně. Tato místní železniční dráha byla UTD odkoupena a přistavěna na nynější UTD (v úseku Mimoň - Liberec).Protože však úsek ke starému nádraží vede kolem jižní části Mimoně na východní část města a dosti velkým klesáním, nebyl tento úsek již později používán a na výměně č. 1 na jihozápadní části dráhy odbočena na nový severní směr do Liberce. Stará trať se dosud používá pouze jako průmyslová kolej (později ještě odbočena a prodloužena až na letiště).

Bývalá UTD byla v něm. rukách a celé její vedení nasvědčovalo tomu, že mělo výhradně sloužit německému průmyslu. Zaměstnanci byli také pečlivě vybíráni a byl-li náhodou příjmut český zaměstnanec, měl podstatnou horší podmínky než-li německý zaměstnanec stejného zařazení. Za těchto podmínek neměl na této žel. dráze český živel velké šance se uplatnit. Velké změny zde zpočátku nenastaly ani vzniku ČSR. Zpráva o vzniku ČSR byla přijímána s posměchem v očekávání, že nová situace nebude mít dlouhého trvání. UTD se také stala hlavní spojnicí očekávaného státu DEUTSCH-BÖHMEN.
Aby se zajistil a obhájil německý ráz města a stanice Mimoň proti obsazení Čechoslováky, byla zřízena občanská stráž, jejímž hlavním úkolem bylo zabránit příchodu českého vojska. Silný oddíl občanské stráže vyzbrojený puškami a střelivem se utábořil na nádraží. Z čekáren byla zřízena kasárna pro mužstvo a důstojníky.
17.7.1918 (správně asi 6.12.1918) přijelo vlakem č.902 od Jablonného 5 mužů čsl. pěšího pluku č. 18 pod vedním desátníka, na jehož rozkaz vlak zastavil před stanicí, vojáci sestoupili a do stanice přišli pěšky. Náhlé objevení se těchto vojáků na stanici zcela postačila k tomu, aby se celá nádražní hlídka občanské stráže se dobrovolně vzdala, odevzdala zbraně a její členové poté propuštěni k návratu do svých domovů. Náprava neutěšených národnostních poměrů nastala až zestátněním této dráhy s účinnosti od 1.ledna 1923.
Prvním a jediným přednostou stanice Mimoň za UTD byl inspektor Gustav Knöter, který odešel do výslužby 1.5.1923.
Neštěstí na železnici :
Až do 18.11.1925 nebyl v katastru M. zaznamenáno vlakové neštěstí. V uvedený den však byl při posunování vlaku 979 na kusé koleji usmrcen výpomocný dělník Jan Kohl (*26.12.1900 v Pinchově u H.Králové. Zesnulý byl pohřben v rodné obci.
Organizační změny na dráze se projevily ve změně národnostního složení železničních zaměstnanců. Organizační změny ustanovily pro staniční úřad v Mimoni celkem 25 zaměstnanců. Z dosavadních zaměstnanců a nově přijatých bylo 18 Čechů a 7 Němců. Počet českých zaměstnanců na mimoňské stanici tímto stoupl o 13.
Kolejová mostní váha s nosností 30 tun byla zřízena v prosinci 1926 na skladištní koleji mezi výměnami č.6 a skladištní rampou.
Přednosta stanice :
inspektor Vojtěch Novotný předal 19.2.1929 vedení stanice vrchnímu adjunktovi Jindřichu Herfortovi, nákladnímu pokladníkovi, který tuto funkci zastával až do 28.7.1929, kdy byl jmenován novým přednostou stanice vrchní adjunkt Antonín Ženíšek.
Sníh :
21.2.1929 musel zastavit rychlovlak č. 91 na 93,8 km pro silnou sněhovou vánici a vysokou vrstvu sněhu, kterou nedokázal prorazit. K vyproštění bylo nutné zavolat výpomocné stroje. Jedna z Č. Lípa a jedna z Křižan jako postrkovácí stroj. Na odstranění sněhu muselo nastoupit 10 můžů.
Zvyšující se objem přepravy zboží a zvyšující se počet cestujících přinutilo správu železnice na trati Č.L. - Liberec k zařazení dalších spojů v obou směrech. Tato skutečnost přinesla úpravu v organizačním řádu na této trati, což přineslo i další pracovní příležitosti na dráze.
Prodloužení kolejiště v mimoňské stanici bylo provedeno v září a říjnu na koleji č. II. a sice o celých 60 m. Směrem na Brniště byl zbudován chodník pro výhybkáře. Dále byl zřízen chodník od nádražní budovy až ke spoji s chodníkem městským a ohraničen betonovým obrubníkem.

Dopravní frekvence na železnici neustále stoupala a to i vlivem rozšiřující se známosti Mimoně jako letní sídlo a rozrůstající se průmysl zejména plsťárenský a dřevozpracující.
- pro Fy. D.G. Fischel bylo přistaveno ke konci roku 1929 1496 vozových jednotek
- Teubner Václa, pro dřevo 201
- hrabě Hartig - dřevo na velkostatku 71
- Deutsche Lagerhaus, obilí, hnojiva 107
- Teubner Berta, uhlí, vápno 65
- Blažek, uhlí 26
- Seidl Comp, uhlí 44
- Procházka, dříví 55
- Flanderka, dříví 32
- Horák, staré železo 13
- Waldstein, lesní úřad, dříví 23
- Různé další strany celkem (dříví, uhlí, stavebniny a pod) 142

Výstavba Nádražní ul. byla započata v r. 1932 (horní část) směrem k nádražnímu objektu. Bylo zde postaveno několik menších a větších vil, vznikala zcela nová V. čtvrť. Zároveň byla betonovaná silnice od zatáčky poblíž hotelu Lindenhof (Hostinec pod Kaštany) až k zatáčce před nádražím. Původní záměr bylo vybetonovat silnici až před nádražní budovu, ale vzhledem k tomu, že dráha byla v nepříznivé finanční bilanci, se nakonec k tento záměr neuskutečnil z úsporných důvodů.
Přednostou žel. stanice se stal po odchodu předchozího vrchní adjunkt Bohumil Diviš z Lanškrouna.
Úmrtí na nástupišti nádraží bylo zaznamenáno 21.11.1934, kdy Fr. Gürlich z Podmokel podlehl na následky mrtvice.
Dlažba nástupiště na nádraží v M. z jedné poloviny byla provedena v r. 1935.
Usmrcení na trati mezi Mimoni a Brništěm bylo zaznamenáno 25.10.1935. Jednalo se o penzionovaného hajného Antonína Flanderku z Pertoltic.
Novým přednostou stanice byl jmenován vrchní adjunkt František Fouček za B. Diviše, který odešel 15.10.1935.
Dlažba na nástupišti byla dokončena v červnu až srpnu 1936.
Náčelníci železniční stanice M. v letech 1953 až 1972 :
- r. 1953 František Kostelecký
- do 13.1.1954 Jiří Hofman
- do 18.12.1962 František Šindelář
- do 16.3.1965 Ladislav Vondrouš
- do 16.8.1965 Rudolf Meniuk
- do 17.1.1972 Rudolf Kapoun
- od 17.1.1972 Helmut Mužík

Železnice 1987 :
- 3.389 nákladních vlaků z M. vypraveno
- 2.568 nákladních vlaků v M. končících
- 6.549 nákladních vlaků M. projíždělo
- osobních vlaků bylo = 8.988, všechny byly transitní.
-  vlaků = 21.494 souprav.
Ve stanici bylo posunováno 41.419 vozů,
- naloženo 7.828 vagónů = 95.596 t.,
- vyloženo 12.830 vagónů = 260.042 t.
- tržby z přepravy cestujících = 349.527 Kčs.
- ve stanici pracuje 42 osob (17 žen)

Železnice 1990 :
Proběhla komplexní rekonstrukce železničního svršku traťových kolejí na trati Mimoň - Zákupy od traťové km ~ 93 až po ~ 100 km,  = 6.327 m ve dnech 11.9. - 7.11. 1990.
Byly položeny kolejnice tvaru S-49, pražce železobetonové SB.-8 a bukové (?) v rozdělení „d“. Štěrk byl z lomu Tlustec u Postřelné.
16.9. - 90. let od zahájení provozu na trati Mimoň - Liberec. Tehdy zde byl provoz 6 osobních vlaků a 3 nákladních vlaků ve směru tj. do Č. Lípy, a do Liberce jezdilo 5 osobních vlaků a 2 nákladních vlaků denně.
Provoz na nádraží byl v r. 1990 podstatně vyšší.
2. dubna začal odsun sovětských vojsk , který však do konce roku 1990 nebyl ukončen.
Přehled : Za celý rok projelo celkem 15.123 vlaků, z toho 5.773 nákladních (vypraveno 837+končilo 604 +tranzitních 4.332) a 9.350 osobních (z M. bylo vypraveno 160, v M. končilo 129, tranzitních = 9.061).
Posun = rozpuštěno 36.432 nákladních vagónů a 251 osobních.
 pobyt vagónu ve stanici = 12,34 hodin
Naloženo  = 12.970 vagónů = 148.011 tun
Vyloženi  = 3.351 vagónů = 162.399 tun.
Prodáno  - 60.146 ks = 391.843 Kčs.

Železnice 1991:
- Nákladní doprava = 507 výchozích vlaků + 445 končících + 2.987 tranzitních
- Osobní doprava = tranzitní vlaky v  24 denně =  9184 vlaků.
- 21. června odjel z Mimoně poslední transport sovětských vojsk
- Od nového jízdního řádu byl rychlík Liberec - Cheb prodloužen až do Norimberka.
-  naloženo 4.730 vagónů = 64.174 tun
-  vyloženo 3.593 vagónů = 58.095 tun
- Jízdenek  prodáno 60.006 ks = příjem 405.408 Kčs.